Robinson Crusoe recenze

Těžko bychom hledali čtenáře, který by neznal už od dětských let – většinou ovšem v úpravách či převyprávěních – jádro tohoto klasického díla anglické prózy. A kolik nejrůznějších robinsonád se inspirovalo během staletí Defoeovým barvitým líčením, které mu získalo popularitu už r. 1719. Svědčí to nesporně o životném jádru „zvláštních podivných dobrodružství“ námořníka z Yorku, který je tipickým představitelem své doby, ale nese v sobě i pevné optimistické přesvědčení přesahující jeho éru: o lidské zvídavosti, nezdolnosti, odvaze. Nové vydání předkládá čtenáři však nejen známý nezkrácený text prvního dílu o Robinsonových cestách a zážitcích, ale i méně známé pokračování o „dalších dobrodružstvích“ tohoto Defoeova hrdiny. Sledujeme tedy nejprve osud trosečníka, který na opuštěném ostrově v Atlantském oceánu prožije téměř třicet let a svou vynalézavostí a dovedností svých rukou uhájí jak holou existenci, tak si dokáže zpříjemnit prostředí kolem sebe a obstojí ve zkoušce „rozumem obdařené bytosti“ – i odvážně čelí divochům, kteří na jeho ostrov zajíždějí ke kanibalským hodům. Návratem z ostrova však Robinsonovy pohnuté osudy nekončí. Neklidná krev ho žene na nové cesty, do nového podnikání. Spolu se svým věrným domorodým sluhou Pátkem podniká nejprve cestu po západní Evropě a pak se znovu vydá na moře, do Západní Indie. Zavítá na svůj ostrov či kolonii, až nakonec svá putování uzavře návratem po souši přes Čínu, Mongolsko, Sibiř, Rusko. Do vlasti se vrací po mnoha letech jako stařec. Díky své podnikavosti a neohroženosti zbohatl a s uspokojením přehlíží své úspěchy. Robinsonovy cesty, postřehy i úvahy představují neobyčejně zajímavou charakteristiku doby, její podnikavosti i etiky. Jako jedinečný dokument i svébytné umělecké dílo zaujme i po více než dvě stě padesáti letech od svého vzniku, a dnešního čtenáře navíc ještě pro krásné nové ilustrace Adolfa Borna.... celý text