Starou cestou recenze

Soubor povídek Tři povídkové sbírky, Kouty srdce a světa, Lidé, které jsem potkal cestou, a Po prvé a naposledy, byly hlavním podkladem pro výbor povídek, o nichž autor doufal, že jejich platnost není pomíjivá. Dobou vzniku zabírají zhruba čtvrtstoletí. Za tak dlouhý čas se mění nejenom svět, ale taky autor, který nad leckterým projevem svého literárního mládí potřásá pochybovačně hlavou a nad většinou udělá kříž. Ale pokud se některé povídky, vzaté na milost a pojaté do této sbírky, liší od svého původního tvaru, pak jenom potud, že byly někde trochu ohoblovány příliš vysoké slohové chůdy, na nichž se literární mladost tak ráda vznáší. Jinak zůstalo všechno při starém. Ubírá-li se autor starou cestou, vedoucí světy, které kdysi sám vytvořil, a potkává-li znovu tváře dávno ztracené, ač kdysi tak blízké a tak milované, je mu smutno. Přejme všem spisovatelům a tedy i sami sobě, aby byl smutek takové cesty jenom smutkem nad časem pouze odešlým, nikoli smutkem nad časem promarněným; nad nezdařeným dílem. E. V.... celý text