Tajemné kroky recenze

Tajemné kroky... tak je nazván obsáhlý výbor detektivních povídek, v němž jistě najde každý obdivovatel tohoto žánru aspoň drobet ze svých oblíbených autorů, od E. A. Poea přes Maurice Leblanca, Sira Arthura C. Doyla až po našeho Emila Vachka (který zvlášť pro tento výbor napsal docela novou detektivku a dal ji název Nefrita) a polské a sovětské detektivkáře Niziurského, Uspenského i Lva Šejnina. Setkáme se tu se slavným Sherlockem Holmesem, Arsénem Lupinem, s českým detektivem, nestárnoucím Klubíčkem a ještě s mnoha dalšími. A srovnáte-li třeba Sherlocka Holmese se Suliborem či Šejninovými obránci spravedlnosti, pocítíte jak se „slídilské řemeslo“ mění ze zábavnosti v odpovědný boj proti násilí, zločinu a svévoli. Každý z nás má v sobě svého Dona Quijota, nějaké krásné přání, pro které chce jít do boje. Svůj sen. I v naší knize najdete takové vysněné hrdiny. Přicházejí ke klukům i k mužům a my nasloucháme jejich příběhům, i když víme, že nejsou vždy skutečné. Přečteme si je a zdá se nám, že spravedlnost musí zvítězit, že člověk je silný, protože myslí, že jej nelze porazit, protože je vytrvalý a umí jít za svou myšlenkou. Pak se nám zdá, jako by všechny ty postavy našich příběhů – mistrovský Dupin, vychloubačný Sherlock Holmes, žertéřský Klubíčko, Sulibor i ten neštastný Čapkův Pištora – šli někdy s námi.... celý text