Tančící zrnko prachu recenze

Podobně jako v celé tvorbě Evy Šulcové, i zde jsou páteří celé sbírky lyrické verše, které zobrazují její nálady, prožitky a postřehy. Do autorčiných lehce tónovaných vjemů však stále častěji pronikají motivy samoty a zapomnění, obavy z toho, že do konce života "času je tak málo" a snad právě proto nalezneme v těchto básních i křesťanské rozjímání i rostoucí a posilující vztah k Bohu. Jednotlivá čísla jsou pak komponována v jakémsi něžném, až melancholickém smutku, který zdůrazňuje, jak nedokonalá a nedostatečná může být lidská existence, neboť ve vztahu k okolnímu světu i ke všehomíru může opravdu působit jako nepatrné a znedbatelné "tančící zrnko prachu." Třetí básnická sbírka současné kolínské autorky starší generace (*1944) obsahuje verše, které vznikaly v letech 2007-2014.... celý text