Tancovačka na předměstí recenze

Svět Hrbáčových povídek je nejen podivuhodný, je podivný a taktéž plný podivínů. Chvílemi vypadá, že je opravdu dvojitým odrazem na naší sítnici, jindy se ale obří pyramidy dávných Inků oproti němu jeví pouhými pupínky na praeputiu. Bojoví pavoučci zde suverénně sídlí v hermeticky uzavřených skříňkách. Černoštváči vášnivě válčí s Pasošuky. Dvojice bitevních vrtulníků si nadává latinsky. Kahuda vynalézavě fouká do piva a pohvizduje si u toho madagaskarskou hymnu. Štopl se ovšem závodů nezúčastnil. Tancovačka na předměstí snad skončí kolektivním opékáním mrkví a celerů, nakonec ale vše dopadne téměř happy endem. Tam, kde jiní autoři bývají ploší jako bezlepková placka, Petru Hrbáčovi stačí prostě přepnout z jedné polokoule na druhou. Je dokonce možné, že nad námi tento zvláštní svět i zvítězí, a je docela možné, že to bude dobře. Uvnitř zeměkoule už vzniká nový vesmír, tiše předoucí kosmos hemisfér: Bang! Norbert Holub... celý text