Úsvit nad ostrovem recenze

Kniha volně navazuje na dílo Ostrov v bouři Poválečná Bratislava, kde se děj odehrává, je v Hajdúkově podání konkrétní a zároveň bizarní. Na ostrově kontrastů, kde je možné všechno a nic, chleba s vodou i kaviár se šampaňským, se zabydluje několik mladých frontových i partyzánských veteránů. Bývalý vojín Požgay, kdysi jejich soukromý kuchař a soukromý zásobovatel celého praporu, nyní opět velkopodnikatel, vlastně jen skromný zástupce vedoucího, má rozvětvenou síť velkých i malých, skrytých i zjevných konexí. A tak se bývalý štábní kapitán Jankech, nyní vrchní oficiál pověřenectva školství, dostane do světa, v němž se žije naplno, kde víno i koňak tečou vzdor válečné bídě proudem. Jenže z hezounké učitelky se vyklube náramný sobec a štědrá krasavice, která jako národní správkyně obhospodařuje prosperující vinárnu a okouzlí mladého poručíka Mensatorise, má dravčí zuby i drápy. Do tohoto dění neustále zasahuje všudypřítomné politikum, protože doba poválečné demokracie překypuje společenským i názorovým kvasem a rozhodující utkání mezi starým a novým světem se blíží. Jankech i jeho přátelé, bratři Mensatorisové, vědí, kam patří a kde je správná strana barikády a podle toho jednají. Proto se Jankech vrací do armády, kde v postavení velitele pluku prožívá napjaté dny Února, kde děj knihy, rozehraný do osudového dramatu, vrcholí. Autor nezůstal nic dlužen ani vnitřní dimenzi lidských osudů, ani neustálé názorové polarizaci, která je složitá, ale vždycky vede k jasnému cíli.... celý text