Zápisky o životě recenze

Kdo by pochyboval, že jste ho už v životě potkali nejednou? A slyšeli strašit či slibovat ráj nebo peklo na zemi? Se vztyčeným prstem tak ševelíval dívkám přípotočním i hradním. Zlatokopům i hercům, pilotům tryskových letadel, horníkům. Lovcům tygrů i lvům salónů. Chalupníčkům i rybářům tropických moří. Odjakživa platil za pekelníka. Během jedenácti školních let obdržel celkem čtyřiačtyřicet dvojek z chování. A třikrát dostal chrapot. V oněch dnech přestával kázat. Sedl tudíž a psal. Mladým o stárnutí, zvědavcům o Mongolsku. Ve třetí knize neváhal radit pěvcům a cestovatelům, co zpívat, jsou-li právě v australské buši, a navíc v úzkých V teplém lednu loňského roku se probořil na polozamrzlé řece. Po krk v ledové vodě vytušil neomylně, že bude opět chraptět. Po čtvrté. Drkotaje zuby umínil si, že vám pošle tyto listy pergamenu k horkému čaji. "Vo čom, vo čom?" O tom jediném, o čem stojí za to psát. O životě. Pokud se vám zdá, že pomlouváme slavné hrdiny této knihy... Ó nikoliv! Nedáme si sáhnout na Medáka, či dokonce na Plejtváka. Byla řeč o autorovi. S oběma jmenovanými chodil za školu. Uvidíte, že tam objevil leccos.... celý text