Živ buď, neumírej recenze

Poslední román, napsaný v neuvěřitelně krátké době šesti týdnů (od 19. března do konce dubna 1945) v nemocnici káznice ve Zwickau, nese moto převzaté z Komenského: "Živ buď, národe, posvěcený v bohu, neumírej, mužové tvoji jsou bez počtu!" Tento citát dal románu jméno. Dílo vyšlo posmrtně v roce 1947 v edici Atom u Václava Petra v Praze. Předmluva, nazvaná Men, vysvětluje, že celá kniha se tak původně měla jmenovat, Men byla totiž značka toaletního papíru, na němž byl román ve vězení napsán. První část románu přináší upřímnou analýzu dětství a dospívání a nese autobiografické prvky; druhá zpracovává zážitky z nacistického vězení. Život hlavního hrdiny Kamila je neustálým zápasem se skepsí a nejistotou; čelí pocitu marnosti: nejdříve zápasí sám se sebou, později je vržen v nacistickém vězení do utrpení mnohem většího. V závěru díla probleskuje obava z nových konfliktů, z nového utrpení.... celý text