Živá voda recenze
Marcel Pagnol
Baladický příběh z Provence po 1.svět.válce je vyznáním lásky autora ke krajině i místním rolníkům, kteří celý život zápolí s tvrdými podmínkami a nedostatkem vody. Přírodní podmínky formují po staletí charaktery lidí a tak i hrdinové knihy jsou lidé tvrdí, prostí a nepoddajní. Mezi nimi se rozvíjí příběh marseillského notáře, jenž se svou rodinou hodlá sedlačit na zděděném pozemku. Jeho zájmy se kříží se zájmy vesničanů, kteří pozemku s vodou chtějí využít pro sebe a vetřelci všemožně ztrpčují život. Drama notářova úsilí tragicky dovrší sucho a zcela zničí jeho několikaletou práci. Po jeho smrti se dcera mstí vesničanům tím, že celou vesnici připraví o jediný zdroj vody. Po mnoha malých bolestných dramatech dojde mezi mstitelkou a vesničany k vzájemnému usmíření, jsou odhalena stará rodinná tajemství a notářova dcera najde ve vesničanech své nejlepší přátele.... celý text
- Živá voda prokletá karafiáty / Jindřiška Kodíčková, webmagazin.cz
Štítky knihy
zfilmováno Francie francouzská literatura venkov Provence
Autorovy další knížky
2001 | Živá voda |
1975 | Jak voní tymián |
1992 | Tatínkova sláva |
1999 | Dívenka s tmavýma očima |
2002 | Boží tajemství |