Život je věčný recenze

Celý řecký národ je zde vykreslen: Akropol i zapadlé brlohy, politická diktatura i hnutí odporu, popěvky potulných obchodníčků i musea proměněná v lazarety; neporazitelná naděje, kterou denně ničili, aby se znovu narodila; peklo ostrovů, kam deportovali vězně; utištění ubožáci i onen zvláštní druh lidí narozených v Řecku, které dějiny již nenazývají Řeky, nýbrž řeckými fašisty. V této fresce proniká ponenáhlu do popředí Polyxena, mladá, bohatá, bezstarostná dívka, která kousek po kousku odhaluje skutečnost světa, jsouc vedena svou láskou a svým zrakem. Polyxena, která zemře, zastřelena mezi tolika tisíci, zastřelena mezi těmi, kteří jsou již odsouzeni k zániku."Neboť můžeme zabít člověka, ale ne život. Život je věčný." (Podle A. Wurmsera)... celý text