Vyhledávání v diskuzi

Čitateľské fórum.:
Inak zaujímavé bolo aj to, ako autor vymazal hranice príbehu (najmä tie časové) a ako napriek tomu z nich dokázal vytvoriť zmyslu plný celok. Námatkovo si spomínam na zopár vecí na ktorých by si dnes zgustli aktivisti... popierači v podstate čohokoľvek (veď dnes sa už neguje takmer všetko). Markétka aj jej slúžka Nataša (aj všetky ženské postavy z minulosti) tam pri sabate pobehovali tak, ako ich Všemohúci stvoril, ale muži boli všetci kompletne oblečení: "...no nie je toto súdružky a súdruhovia (ale najmä súdružky) príkladom dehonestácie ženy ako budovateľky novej lepšej spoločnosti jej podriadenosti mužskej časti ľudstva ?" Ďalej, jazzový big band, ktorý vyhrával na sabate tvorili gorily (nepamätám sa presne, ale boli to určite nejaké primáty). "No nie je toto príkladom rasizmu autora, ktorý prirovnáva černochov k opiciam, keď všetci veľmi dobre vieme, že jazz je primárne dielom našich čiernych bratov ? " - Zobrazit vlákno diskuze

Poznej knihu podle tří indícií:
portrét - služka - Holandsko - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Služka a královna - Zobrazit vlákno diskuze

5.) kniha, která má čtyřslovný název:
Slúžka z Fairbourne Hall - Julie Klassen - Zobrazit vlákno diskuze

Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Rampepurda je pěkná přezdívka (používáme ji občas i doma, jen ta služka jaksi chybí ;-) a první socha služky je také docela zajímavost. - Zobrazit vlákno diskuze

Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Á výborně, je to skutečně služka Kristýna z Bylo nás pět. Vyrůstal jsem nedaleko odtamtud... Soukroma zadává další. - Zobrazit vlákno diskuze

Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Mne napadla babička, ale její socha (s vnoučaty) je v údolí... A také Rampepurda, služka z Poláčkovy knihy Bylo nás pět, má svoji sochu v Rampuši. - Zobrazit vlákno diskuze

Postava hledá autora - pomozte jí!:
Hun: Ale čučela jsem na tu hádanku hodně dlouho, než mne to napadlo :-). Říkala jsem si, že by nějaká saň? Ale ty dvě hlavy... :-) Tak já zapátrám v paměti a vrátím se v minulosti na střední školu, kdy jsme s kamarádkou hltaly jistou "knižní sérii". Svého autory / autory hledá hrdinka, která se narodila ve zchudlém šlechtickém rodě, ale oplývala neobyčejnou krásou. Její otec ji provdal za hrozného "ohavu", kterého se tak štítila, že ji musel svést v převleku za trubadúra. Nicméně záhy přišla na to, že vlastně tak hrozný není a zaplanula k němu velikou láskou. Štěstí jim však moc dlouho nepřálo - protože byl manžel nechutně bohat, byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k čarodějnictví, jeho majetky byly zkonfiskovány, a naše hrdinka skončila na dlažbě. Díky svému vzhledu a ženské obratnosti se však přes četné muže vypracovala zpět k vysokým společenským postům, aby o ně opět přišla a skončila jako hugenotská služka s vypáleným cejchem poběhlice. Po útěku ze zapáleného La Rochelle se dostala do Ameriky a zde se potkala - světe div se - se svým dávno oplakaným manželem. Její dobrodružství pak pokračovala i v Novém světě, ale to už jsem nečetla, protože se to nedalo :-). Každopádně hrdinka se vyznačuje tím, že spala snad s každým, kromě nejmocnějšího muže říše. Ten po ní nesmírně toužil, avšak dostal se jen k jednomu ukradnutému polibku, když ji jednou přistihl, jak si rovnala punčochy a vrhnul se na ni :-). Prosím o celé jméno hrdinky i autora / autorů. - Zobrazit vlákno diskuze

Jakou knihu právě čtete?:
Iva Pekárková - Pečená zebra, čte se dobře, povídky zachycují vztahy žen žijících s partnery pocházejících z jiných kultur a s odlišnou barvou kůže, některé postřehy jsou trefné, některé, podle mého názoru, méně. Například typický (průměrný) český muž z té knihy vychází jako pivař, co do všeho rád kecá, nic nedělá a manželka/přítelkyně je služka... - Zobrazit vlákno diskuze

Kniha, která má méně než 200 stran:
Služka od Hany Lasicové, přečteno. - Zobrazit vlákno diskuze

333 & Čtení se strýčkem Míšou na Radio1:
Jana pracuje jako služka, kuchařka, společnice, ošetřovatelka, předčitatelka, noční hlídač. Zadarmo, obětavě a kajícně. Nic však není dobře uděláno. Desetkrát denně se stěží ubrání ochromující touze vrhnout se na postel, zabořit hlavu do tmy, tupě a bez vlády se nechat pohltit prohlubní vyčerpaného spánku. Několikrát už jí přepjaté nervy selhaly. Jana nevědouc, kudy z přetlaku vnitřní tísně, naprosto zbavená rozumu nesmyslným štvaním, rozervala na kousky, co jí do ruky přišlo. Toho zahanbení po vyčerpaném vystřízlivění! Toho nelítostného studu a zděšení nad hysterickým záchvatem nekázně a pošetilé zuřivosti! Té touhy, bezmezné a nevýslovné, po útěku ze všeho! Ale otčím? Čas míjí, otčím žije. Musím zůstat, musím vytrvat. - Zobrazit vlákno diskuze

Skrýt reklamy