Endymionův vzestup přehled
Dan Simmons
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/441868/bmid_endymionuv-vzestup-yM6-441868.jpg
4
78
78
Kantos Hyperionu série
< 4. díl
Opět zavítáme do spletité budoucnosti, jež se zrodila z chaosu po zániku lidské Hegemonie, budoucnosti ovládané katolickou církví a umělými inteligencemi Technojádra. Znovu nás pohltí propletené příběhy Raula Endymiona a Aeney, mladé ženy zrozené ze spojení lidské matky – Browne Lamie – a reinkarnace Johna Keatse v těle kybrida. Aenea je ve vesmíru něčím novým, bodem, v němž se stýkají odlišné formy existence. Byla pověřena mimořádně obtížným úkolem – přesměrovat vývoj lidského druhu. Endymionův vzestup završuje líčení Aeneiných snah o konečné splnění tohoto obtížného úkolu.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , Argo , TritonOriginální název:
The Rise of Endymion, 1997
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Endymionův vzestup. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
Uf, tak to mám za sebou - Kantos Hyperionu byl na sci-fi velmi zajímavé čtení, řekl bych, skoro s přidanou hodnotou, nejednalo se o sci-fi jak jsme zvyklí, tzv. odpočinková četba, ale o něco jiného, o něco kde se člověk opravdu zamyslí
Kdybych měl hodnotit poslední, čtvrtý díl, i když nerad, musím snížit hodnocení oproti předešlým dílům, filosofie tu bylo na můj vkus až moc, popisů a všeho dalšího také, kniha mohla být téměř o půlku kratší a o to by byla údernější se spoustou překvapení, s touto délkou jsem měl spoustu časů na to abych si většinu souvislostí a překvapení domyslel
Celkově sérii hodnotím velmi pozitivně, Dan Simmons má úžasný spisovatelský um, kterým dokáže čtenáře vtáhnout do jeho neuvěřitelného vesmíru a jen tak nepustit, doporučuji všem, kteří už mají něco načteno:)
Tak mám kompletní Kantos Hyperionu za sebou a přestože nehodnotím poslední díl pěti hvězdami, tak nezklamal a výsledný dojem ze série je někde na pomezí "dobrý" a "skvělý".
Po Endymionu js se těšil na další akcí nabitou knihu s honičkami vesmírem ve skvělém tempu a navíc s filozofickým přesahem. Bohužel jsem dostal jen část řečeného. Filozofický přesah tu je, akce už tolik ne. Celkově bylo podle mě tempo příběhu největším kamenem úrazu této knihy. Hodně se to vleče, hodně se opakuje, hodně se vysvětluje. Je tu spousta postav, které jsou představeny na různých planetách a ve výsledku mají zcela zanedbatelnou roli. Osobně mi ani moc nesedl ještě větší příklon k soft stránce sci-fi. Tady už šlo zcela jasně o určitý druh vesmírné magie.
I přes všechna negativa se najde i mnoho věcí, které mě na knize bavily. Užíval jsem si prohnilost katolické církve. Kdykoliv se objevil Štír, stálo to za to a biosféra byla také úžasná. I zakončení příběhu hodnotím spíše pozitivně. Líbilo by se mi trochu temnější a trochu překvapivější. Přeci jen to, co Raula trápilo snad od poloviny knihy bylo průhledné jak sklo.
Jak Hyperion, tak Endymion se mi líbily víc, ale tohle bylo pořád lepší, než Pád Hyperionu. Myslím, že 4* tady padnou jak ulité. V budoucnu se nebudu bránit přečíst sérii znovu, považuji ji za top sci-fi záležitost i když bezchybná samozřejmě není.
Související novinky (2)
Kouzlo polární záře, Krvavá spása a další knižní novinky (39. týden)
22.09.2024
Knižní novinky (5. týden)
31.01.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Endymionův vzestup v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 97x |
| ve Čtenářské výzvě | 12x |
| v Doporučených | 8x |
| v Mé knihovně | 104x |
| v Chystám se číst | 42x |
| v Chci si koupit | 28x |
Autorovy další knížky
| 2007 |  Terror |
| 1996 | Hyperion |
| 2012 | Temné léto |
| 2010 | Hladové hry |
| 2010 | Kantos Hyperionu |
Svou upovídaností až zbytečně špalkovitý závěr série, který mne po skvělém předchozím díle pravda trochu zklamal.
Přitom našlápnuto bylo. Žánrový kouzelník Simmons, měl pro Endymion pár skvělých nápadů, kterými se mu povedlo osvěžit klasické dobrodružné sci-fi. Pro Endymionův vzestup měl zdá se těch nápadů mnohem víc, jen už nejsou tak skvělé a žánr klasické dobrodružné sci-fi se mu tím povedlo zase trochu unavit.
Asi ten "nejzdařilejší" unavovač byla celá filozofie "Prázdna, které spojuje", kterou měl autor tu potřebu rozepsat (natáhnout) do zdlouhavých dialogů, a přednášek, jež ve výsledku nejsou příliš poutavé a ani zrovna nutné a působí tedy jen jako vypínáky pozornosti.
Škoda i samotného Raula, v posledním díle je méně dobrodružný, ale více romantický, naivnější a v mnohých prozřeních zůstává kus za čtenářem.
Výsledek byl tedy pro mne tak trochu čtenářský boj, ale nutno dodat, že v mých očích ne zrovna zdařilý závěr celé sérii na velkoleposti příliš neubírá.