Svatá kniha vlkodlaka přehled
Viktor Pelevin
Svatá kniha vlkodlaka je nesmírně zábavný, svižně napsaný román, jehož bizarní zápletka a výstřední imaginace kupodivu zároveň vypovídají mnohé o krizi identity i hodnot, v níž se zmítá soudobé Rusko. Viktor Pelevin rafinovaně využívá všeobecně rozpoznatelných archetypů a popkulturních motivů k satirickému zobrazení postsovětské společnosti: hlavní hrdinka A Čuri, tisíce let stará žena-liška vtělená ve svůdnou nezletilou prostitutku, pomocí svého chvostu hypnotizuje své klienty, a zatímco oni sní své erotické sny, ona jim odčerpává životní energii, díky níž je takřka nesmrtelná; a navzdory svému povolání zůstává nedotčenou pannou.... Ovšem jen do chvíle, kdy potká vysoce postaveného oficíra z bývalé KGB, shodou okolností mocného vlkodlaka.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , PlusOriginální název:
Svjaščennaja kniga oborotňa, 2004
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Svatá kniha vlkodlaka. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Postmoderní galimatyáš...jakoby se koloběhem tragikomických dějin a absurdit vyžilý mystik rozhodl po požití nějakého podpůrného prostředku protrhnout druhým závoj Máji prostřednictvím bajky pro dospělé...Po většinu času jsem se Pelevinovým gejzírem sžíravě sarkastických komentářů ke všemu možnému, (postřehů o soudobém Rusku nebo nás bezocasých opicích zvláště), mystifikací a výkladových teorií Ačuřiných vnitřních hlasů výborně bavila. S výjimkou (pro mne) otravné romance liškodlačky s Alexandrem a jejich časem už skoro nesnesitelných dialogů. 3,5*
Těsnohlídek by se divil, jak taky může vypadat taková liška Bystrouška… Od Bulgakova víme, že v Moskvě se děly za zády materialistického světonázoru všelijaké věci, a Pelevin ukazuje, že… teď taky. Právě ironické močení na výklad dějin a různé světonázory a vlastně lidskou tragikomedii obecně tvoří vedle filosofických úvah velkou část románu, přičemž odstup liščí perspektivy nám umožňuje sledovat tu bláznivost nás, bezocasých opic. Aforismy, paradoxy a autorovy nápady představující svět liščích sestřiček a vlkodlaků jsou bystré i zábavné - jen je to celé drobet statické a vlastně převážně se nesoucí v úvahách a ponorech do vlatního nitra. Postmoderní román idejí, i když ze všech z nich si autor nejspíš dělá bžundu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Svatá kniha vlkodlaka v seznamech
v Přečtených | 95x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 12x |
v Knihotéce | 34x |
v Chystám se číst | 51x |
v Chci si koupit | 8x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2011 | Svatá kniha vlkodlaka |
2016 | SNUFF |
2002 | Omon Ra |
2002 | Generation P |
2006 | Helma hrůzy |
Zábavná hříčka pro filosofií poznamenané intelektuály a pro ty, kdo se za ně chtějí považovat. Pro ty především. Sice je lepší číst Svatou knihu se znalostí přinejmenším buddhismu a moderní filosofie, ale ve výsledku se díky tomu čtenář jenom častěji zasměje, nic nového se nedozví. Pelevin toho totiž spoustu přečetl a trochu se tím předvádí, trochu si z toho dělá legraci, ale je to spíš takový barevný, rozevlátý obal na jednoduché love story, které je v základu knihy.
Přes všechny metafyzické úvahy a humorné postřehy mi román přijde trochu příliš líbivý a odtažitý. Romantická zápletka je originální jedině tím, že milenci mají chvost a dokážou s ním provádět úžasné věci, kritika současného Ruska a ironické společenské komentáře jsou vděčné a zábavné, ale neříkají nic nového, a velká duchovní teorie nakonec neřekne o moc víc než Miluj bližního svého. Samozřejmě to všechno může být Pelevinova recese, ale mám pocit, že kniha má fungovat pro oba druhy čtení, jak jako grandiózní groteska, tak jako vážně míněný komentář. Takový mainstream na druhou.