Lhář 4 přehled

27.04.2023

(SPOILER) Třetí a čtvrtý díl jsou podle mého názoru jeden román ve dvou svazcích a proto je budu komentovat společně (a také proto, že jsem je přečetla hned po sobě a teď nevím, kde třetí končí a čtvrtý začíná). Tak toto Lokiho velké finále, po kterém jsem pokukovala deset let, než jsem se do něj pustila, byla docela nuda. Byly tam dobré nápady, ale zároveň tam často bylo znát, že autor se potřebuje zbavit všech postav, aby mohl odehrát apokalypsu a pak zase potřebuje postavy vytáhnout z klobouku (nebo z obrazu... nebo zpoza duhy). Lokiho sólo výlet mě moc nezaujal. Takových Oberonů a Titanií už jsem viděla. Asi by to nebyla polská fantasy napsaná mužem (četla jsem taky Białołęckou a u žen to, zdá se, pravidlem není není), kdyby hlavní hrdina nebyl věhlasný milovník. Vážně se těším až si přečtu fantasy nebo sci-fi od autora typu Ćwiek, Lewandowski, Przybyłek (doporučuji) a on se nebude snažit být další Sapkowski a napsat dalšího Geralta a místo toho napíše o hrdinovi, po kterém nezatoužila úplně každá žena, kterou kdy potkal. Takže vyhlášený milenec všech Loki je odklizený na velkou výpravu do země víl a čtenáři je jasné, že to je proto, aby nepřekážel ději. Erós a Jenni (omyl série, zpětně hodnoceno by se to bez ní docela dobře obešlo) překáží v Paříži a autor jim kreativně ale ne moc zábavně zachraňuje krky. Erós je nakonec asi nejkladnější hrdina. Asi mu nic jiného nezbývá, když pozici supernadsamce obsadil bůh lží. Bakchus má nakonec asi nejzajímavější linku. Jen je škoda, že je podán jako ustrašený tlustý bůh, který se musel až po tisících let vlastní existence přiučit od Lokiho, jak si poradit v nesnázích. Nemyslím, že jeden z těch krutějších řeckých bohů by takovou inspiraci potřeboval. Samotné finále mě dost zklamalo. Jasně, myšlenka pěkná, "filosofický" konec ("Bůh chtěl aby lidé měli ve svém konání svobodnou vůli a tu mají jen nevěřící lidé."), ale samo o sobě to není závěr, ze kterého bych byla celá vedle a příběh je tím úplně useknutý. Čtenář nedostane ani pár vydýchávacích stránek na téma "a co se stalo s tím nebo oním člověkem pak?". Vzato kol a kolem mě série jako celkem (tedy mínus vsuvka Mechanomania, tu jsem nečetla) docela bavila, ale ne tak, abych ji musela mít doma. Už proto, že znovu Lháře číst nebudu. Možná si ale někdy ještě přečtu ten půldíl, pokud se mi naskytne příležitost.