Stín se šíří přehled

23.01.2025

Achjo! Mám velkou obavu, že nechám hrdiny tohoto eposu napospas Temnému a Zaprodancům a hodně hluboko v zapomnění. Přibylo sice akce, ale mnohdy bez patřičného popudu, jako třeba, když se Rand s Matem vydali do Rhuideanu, tak ty prašné bytosti. Prostě v Rhuideanu to byla nuda, tak se to Jordan snažil okořenit béčkovým bojem stylem - kde se vzaly, tu se vzaly záhadné bytosti. Perrin dostal svou silnější příběhovou linku, ale i z lovu trolloků Jordan udělal nudnou záležitost. Přišlo mi to jako v špatným filmu, kdy se chystá boj, je střih a náhle je po boji. Za zmínku stojí pak jen finální boj o Dvojříčí. Mezi reakcemi jednotlivých postav v rozhovorech je mnohdy tolik omáčky, že se musíte vracet, protože ztratíte nit toho, o čem se tam kváká, a to je převážná část knihy. No a potom všem slepičím kvákání se dobéřete ke konci, který, alespoň trochu stojí za to, jak už to Jordan umí. Nyneiva a Elain konečně něco předvedou a dokáží, Rand má svůj plán a přijmul svůj úděl, ale prostě je to málo, na to jak je příběh roztahaný, vláčný, postrádám tah na branku a nějaké to napětí a dechberoucí momenty. To tu nečekejte.

10.12.2024

Kolo času se již pořádně roztočilo a my tak můžeme sledovat naše oblíbené hrdiny, zda je nerozmačká. Opět jsou hlavní postavy rozděleny do několika dějových linek.

Nejdůležitejší je bezesporu Rand, který se konečně rozhodl přijmout svůj osud. Proto se z ovládnutého Tearu vydává k Aielům za Páteř světa, aby naplnil jejich proroctví. Díky tomu se i dozvíme aielskou historii, kterou neznají ani sami Aielové. S ním pak putuje Egwain, která se od Moudrých učí chodit ve snu, a Mat, který by nejraději byl jinde, ale je donucen putovat do Trojí země s Randem.

Pak je tu Perrin, který míří do Dvouříčí, aby ochránil tuto zemi před hrozbou od trolloků, kdy kromě toho se bude muset vypořádat s Dětmi světla, kteří ho považují za temného druha. A stejně jako Rand se bude muset smířit se svým osudem.

Nynieve a Elain se pak vydávají do města Tančiko nedaleko Falme, aby pátraly po černých adžach. Také dojde ke střetu se Seančany.

A také se podíváme do Tar Valoru za Min, kdy tato dějová linie je sice nejkratší, ale nedá se říct, že by byla méně důležitá, než dějová linie s Randem.

Všechny tyto dějové linie byly zajímavé a napínavé. A přestože mě nejvíc vtáhla hlavní dějová linie s Randem, vždy jsem se velmi rychle začetl i do těch dalších. Autor naštěstí moudře zvolil, že nebude přeskakovat tam a zpátky po jednotlivých kapitolách, takže je vždy dost času na to, abyste se do právě probíhající dějové linie dostatečně vžili.

Jedinou výtku mám k finálnímu vyústění, které mi opět přišlo dost chaotické. Začínám mít pocit, že jestli něco Jordanovi nejde, tak to je přehlednost finálních střetnutí.