Úsvit Onyxu přehled

08.01.2025

(SPOILER) Jakmile jsem si přečetla anotaci knihy, hned jsem si ji musela přečíst. Kniha mě vtáhla do příběhu hned od první stránky. Kniha je psaná super čtivě. Svět knihy je skvěle vykreslen a čtenář si ho dokáže živě představit. Bohužel jako mínus beru, že při čtení knihy mám pocit, že jsem něco takového už četla.

Arwen se mi od prvního setkání zalíbila. Líbí se mi, když mají hrdinky prořízlou pusu. Arwen ji rozhodně měla a toho jsem si na ni cenila. Stejně jako nadávka "Do šutru". Velice originální :-D Užívala jsem si chvíle s ní a Kadenem. Pobavila mě scéna v koupelně a ve sklepě. :-D

Těším se na pokračování. Potřebuju nutně vědět, jak se to bude dál vyvíjet mezi Gryfem a Mari.

*****

Ticho mi rvalo uši, ovšem pohledy mezi mými dvěma spolustolovníky byly ještě horší. Mari se na Gryfa dívala se zuřivostí zmáčené kočky, Gryf zase ztělesňoval samolibý klid, jenž Mari vytáčel ještě víc.
Minuty se mučivě táhly. Házela jsem do sebe jídlo, jak nejrychleji jsem mohla. Mari zírala na Gryfa, dokud se nezdálo, že se její hněv změnil v něco úplně jiného. Zatěkala očima a Gryf podezřívavě přimhouřil víčka.
Neodvážila jsem se zeptat, co se stalo.
Mari náhle zrudla a sklopila zrak k talíři. Přišlo mi, jako by ji to nedovařené vepřové najednou hrozně fascinovalo. Podívala jsem se na svoji večeři a pak na její, ale ničeho pozoruhodného jsem si nevšimla.
Opět jsem zvedla zrak ke Gryfovi. Pozoroval Mariiny odvrácené, čokoládově hnědé oči s něčím, co mi připadalo jako výčitky svědomí.
Odkašlal si.
„Tvé vlasy jsou zářivé jako slunce po bouři.“
Mari spadla brada, Gryf prudce vstal a jeho příliš dlouhé nohy třískly do desky stolu, až nadskočily lžíce. Už druhý večer za sebou odešel od stolu dřív.
„Co… to bylo?“ zeptala jsem se jí. Mari vypadala ještě šokovaněji než já.
„Nevím,“ řekla Mari snad poprvé od chvíle, kdy jsem ji poznala. Možná poprvé v jejím životě.

*****

,, To mě vlastně přivádí k další myšlence,“ řekla Mari mé mámě. „Co se…“
„Kvůli tobě té ženě zaskočí mečoun. Nech ji v klidu najíst,“ přerušil ji Gryf příjemným tónem, ale Mari po něm střelila smrtícím pohledem.
„Omlouvám se, veliteli. Zapomněla jsem, jak dobře umíte vést konverzaci vy. Přejete si jí snad pochválit vlasy?“ zeptala se Mari.
Vybuchla jsem smíchy a málem poprskala celý stůl papájou. Během toho záchvatu jsem chytila Kanea za paži a on se při pohledu na mě usmál. Pak jsem ovšem koutkem oka zahlédla, jak Ryder nechápavě stáhl obočí, a raději jsem ruku z králova rukávu rychle vymotala.
„Klidně pokračuj, zrzečko. Myslím, že se mámě líbí, když ji někdo vyslýchá. Viď, máti?“ řekl Ryder.
Máma se usmála a začala odpovídat, avšak Gryf jí skočil do řeči: „Já nevím, zrzečko, jestli bys názor toho chlapečka měla poslouchat.“
Mari si odfrkla a Ryder se na Gryfa ušklíbl s otázkou: „Jestli já jsem chlapeček, pak co jste vy, veliteli?“
„Muž,“ odpověděl Gryf a nabral si lžíci jídla, jak ho ta konverzace očividně začala nudit.
„Tak to bych nepoznal,“ zanotoval Ryder a já s Mari jsme opět vyprskly smíchy.