V hlavě Sherlocka Holmese: Případ podezřelé vstupenky přehled

Když jsem spatřil tento titul, řekl jsem si, že po letech svého heterosexuálního milostného poměru s Sherlockem tedy náš vztah okořením titulem (a ke všemu ještě komiksovým), který slibuje udělat neurochirurga z každého.
Výsledek je jako jít na první rande s průjmem – dosti na hraně.
Velice mne zaujal styl kresby a práce s barvami, malba krajiny a viktoriánského Londýna, taktéž způsob dělení panelů a velice originální náhled pod pokličku či v tomto případě pod lebeční kost slavného detektiva.
Nezaujaly mne průběh a rozuzlení příběhu (opravdovou gradaci a napětí jsem snad cítil jen na konci stránky, předcházející poslední akci pachatele); roztříštěné pojetí panelů během akce, kdy se na čtenáře řítí barvičky, pěsti a hlášky pak může vyhovovat snad jen zraku chameleona.

Dovolím si nesouhlasit s kolegy níže: jednak s názorem, že příběh je podán v nejlepší tradici ACD (ten dokázal pracovat s atmosférou, pachatelé byli většinou homogenní součástí příběhu, ale byli nezřídka charakterově maskování, viz Pes baskervillský, zde se víceméně padouch profiluje od počátku, jeho odhalení ve mne nezanechalo ten dojem, jako u „conanovek“).
Dále bych nesouhlasil s poznámkou o benevolentním zobrazení Holmesových kokainových choutek. Tyto prostředky k Holmesovi zkrátka patří, jsou nedílnou součástí postavy, díky nim je Holmes více „člověčí“, méně papírový, k čemuž mu dále dopomáhá i jeho často přezíravý postoj a nadpozemské sebevědomí. Škrtnutím něčeho z toho se dostaneme na cestu, která nás může dovést k viktoriánskému Mirku Dušínovi (dá se říct, že právě mj. ty drogy posilují jeho antihrdinství). Navíc mám za to, že lekce o škodlivosti drog jsou ve školách již poměrně brzy. Také si myslím, že pouze děcko JIŽ namotivované ke zkoušce drog otevře tuhle knihu a s pohledem na zfetovaného Holmese si řekne: „Fajn, jedna šleha a vyřeším tu ztrátu třídní knihy!“ Navíc tyto závislosti jsou zobrazeny i v jiných „sherlockárnách“ (seriál s B. Cumberbatchem, svého času hojně sledovaný mládeží říká AHÓJ!), bylo by tedy zapotřebí vydat plošné cenzurní opatření. Kreslíř tady navíc dává jasně najevo, že tyhle přípravky člověku nejspíš neotevřou třetí oko a nevyčistí auru o tři generace nazpět.

Sečteno a podtrženo: Kresba 5* s výhradou k akci, příběh za slabší 3*.