Berušky, andělé a stroje tempo & emoce

Začalo to nějak takto: Jeden z autorů (AM, biolog) se ve své knize věnované teoretické biologii otřel o mechanistické chápání života, odvrhl myšlenku, že by stroje a život mohly jednou znamenat totéž. Druhý autor (JK, informatik), který se ve svých knížkách zabývá zdokonalováním dovedností počítačů a robotů, cítil povinnost hájit stroje a jejich budoucnost. Oba pánové měli dost příležitostí se setkávat a svůj spor kultivovat, a s úžasem dospěli ke dvěma závěrům. V první řadě shledali,jak nesnadné je pro lidi ze dvou rozdílných oblastí nalézt společný jazyk, i když zdánlivě by vše mělo jít hladce - vždyť používají stejné pojmy. Právě tam, kde o něco jde, nabývají ty pojmy najednou velmi neostrých okrajů. To by se samozřejmě dalo vyhladit v diskusi. Mnohem skandálnější bylo zjištění druhé: nejen lidstvo, ale ani oni sami nemají ve věci života a strojů nijak jasno. A tak si začali trochu hrát a z té hry povstal tento text. Spolu se čtenářem se budou v problematice trochu šťourat a uvidíte, jestli nakonec budete všichni moudřejší, než když jste začali. Od počátku se kolem celého dění vyskytovala a vtáhnout do něho nechávala Fatima Cvrčková, manželka jednoho z autorů (AM). Nakonec dílo ilustrovala - to každý může vidět. Ona ale také rukopisné verze mnohokrát četla a spoustou dobrých nápadů přispěla; to už vidět není, výsledkem se chlubíme sami a za případné chyby také padá ostuda na nás.... celý text