Cesta k hudbě socialistického života tempo & emoce

"Zavrhl svět, v němž byl slavný. Chtěl pracovat pro svůj lid a pro budoucnost. Zakusil mnoho zkoušek, avšak neklesl na duchu. Nevzdal se, a zemřel duševně mlád, odvážný, nesmiřitelný." Tak vzpomíná na Sergeje Sergejeviče Prokofjeva významný sovětský spisovatel Ilja Erenburg. Rozsáhlé hudební dílo Prokofjevovo je pro nás spjato s prvními 35 lety rozmachu Sovětského svazu. Přestože žil od roku 1918 v cizině - koncertoval v Americe, ve Francii i jinde - neztrácel spojení se svou vlastí a vždy vystupoval jako stoupenec sovětského zřízení. Na Západě dosáhlo jeho umění jako skladatele i jako klavíristy vysokého uznání. Začátkem třicátých let však na S. S. Prokofjeva stále tíživěji doléhá odloučení od vlasti. Po úspěšných koncertních cestách v SSSR vrací se nakonec natrvalo. Již za pobytu v cizině usiloval o hudební vyjádření nového společenského řádu, který zvítězil v jeho vlasti. Tím více se tomuto úkolu sovětského umělce věnoval doma. Svědectvím o tom jsou mnohé články, týkající se soudobé hudby, i vzpomínky jeho přátel. V současnosti nebyla vždy Prokofjevova hudba plně chápána a oceňována. S odstupem doby však stále jasněji vystupuje význam jeho díla pro další vývoj hudby socialistického života.... celý text