Dopisy Kemptona a Wace o podstatě lidské lásky tempo & emoce

„Listy Kemptona a Wace“ jsou skvělou filosofickou a analytickou polemikou mezi realistickým a romantickým pojímáním literatury, která zároveň byla zajímavou obhajobou jejich vzájemného vztahu. Kniha je napsána ve formě dopisů mezi dvěma muži: mladý vědec Herbert Wace byl Jack London, Dane Kempton, postarší básník, byla Anna Strunská. Kniha vyšla poprvé anonymně roku 1903. Jack se se svou ženou Bessií oženil na rozumovém podkladě, jak se rád vyjadřoval, a jako Wace o tom psal Kemptonovi: „Z biologického hlediska je manželství instituce nutná pro zachování lidského rodu. Romantická láska je umělá fikce, kterou člověk bezděčně vnáší zmatek do přirozeného řádu věcí. Nebýt erotické literatury, nebýt románů o velkých láskách a vášnivých milencích, nebýt kytic milostných písní a balad, nebýt stohů všelijakého braku o milostných dobrodružstvích, nebýt všeho toho, člověk by se asi hned tak nezamiloval." Básnířka Anna Strunská zase tvrdí, že „nádech růžové záře na obloze, dotyk ruky, barva a tvar ovoce, slzy vynucené nepojmenovatelným soužením, to snad má větší význam než všechno, co sc zbudovalo a vynalezlo od počátků lidské civilizace. Nelze rozumové opodstatnit květ, půvab a úsměv života — to, co zahřívá slunečním jasem naše srdce, co nám říká, že je moudré doufat." Z angličtiny volně přeložil Karel Vít.... celý text