Historie Jerusalémská tempo & emoce

Svou kroniku Historia Hierosolymitana (Historie Jeruzalémská) Fulcher začal psát již na podzim roku 1100, nejpozději na jaře 1101 na popud svých přátel, se kterými cestoval na první křížové výpravě, včetně Balduina z Boulogne. Její původní verze se do dnešních dnů nedochovala, ale již za autorova života je kronika dostala do Evropy, kde byla upravována. Kronika byla již roku 1106 dokončena a sloužila jako podklad pro Guiberta de Nogent, Fulcherova současníka v Evropě. Fulcher ze Chartres měl přinejmenším na starosti jednu knihovnu v Jeruzalémě, ze které měl přístup k dopisům a různým materiálům týkajících se křížové výpravy. V jeho knihovně se nacházela díla jako Historia Francorum od dalšího kronikáře první křížové výpravy Raimonda z Aguilers, který byl ve službách hraběte z Toulouse Raimonda de Saint-Gilles a anonymní Gesta Francorum, které mu sloužily jako zdroj pro události, jichž nebyl očitým svědkem. Svou kroniku rozdělil do tří svazků. První pojednává o událostech od koncilu v Clermontu až do dobytí Jeruzaléma a zřízení Jeruzalémského království Godefroiem z Bouillonu. To zahrnuje také nadšený popis hlavního města Byzance Konstantinopole. Druhý svazek popisuje činy Balduina z Boulogne, který nastoupil jako král Jeruzaléma po svém bratrovi Godefroiovi od roku 1100 do roku 1118. Třetí a poslední svazek pojednává o životě dalšího jeruzalémského krále a bratrance Balduina I. Balduina II. až do roku 1127, kdy se v Jeruzalémě objevila epidemie, které podlehl i Fulcher ze Chartres. Druhý svazek kroniky je psán v rozmezí let 1109–1115 a třetí svazek v letech 1118–1127. Fulcherovo dílo je užito mnoha dalšími kronikáři, kteří žili v pozdějších dobách. Vilém z Tyru a William z Malmesbury používali jeho kroniku jako zdroj pro své vlastní práce. Jeho kronika je obecně vzato přesná, i když ne docela. Byla vydána v Recueil des historiens des croisades a Patrologia Latina a kritická edice latinského textu byla vydána Heinrichem Hagenmeyerem v roce 1913.... celý text