Komunální přepych - politické vize Pařížské komuny tempo & emoce

Vysoce oceňovaná kniha Kristin Ross o myšlení a kultuře Pařížské komuny z roku 1871 rezonuje s motivacemi a akcemi mnoha současných protestů. Ať již to byly protesty na káhirském náměstí Tahrír, na aténském náměstí Syntagma, hnutí Occupy ve Spojených státech nebo Indignados ve Španělsku, všechny tyto protesty se projevovaly obsazováním náměstí a parků, tedy veřejného prostoru, v němž kultivovaly společný zájem o to politické. V tomto světle se Ross, na základě důkladného a pečlivě podloženého výzkumu, znovu dívá na slova a činy jednotlivých komunardů a komunardek z pařížského povstání roku 1871 – na to, jak přemýšleli a snili o internacionalismu, vzdělání, budoucnosti práce, postavení umění, ženské otázce nebo ekologické teorii a praxi. Kniha se snaží naše porozumění Pařížské komuně vymanit ze dvou dominantních historiografií, které dříve ukotvovaly její výklad a chápání: na jedné straně z oficiálních státněkomunistických dějin a na straně druhé z francouzských národně-republikánských dějin. Přináší originální analýzu Pařížské komuny a jejích odstředivých důsledků. Oživuje nejen svět pracujících, kteří se v Paříži stali revolucionáři, ale i význam, který připisovali svému boji. Podrobně se věnuje i také dalšímu rozvíjení politické imaginace Pařížské komuny po jejím konci – jak u aktérůkterým se podařilo přežít masakr ze strany vládních vojsk, tak i u jejích podporovatelů, jako byli Karel Marx, Petr Kropotkin nebo William Morris. Pařížská komuna byla laboratoří politické vynalézavosti, důležitou jednoduše a především svou vlastní existencí, jak připomíná Marx. Komunální přepych umožňuje čtenářům znovu nahlédnout do složitého fungování výjimečného experimentu.... celý text