Tramvestie tempo & emoce

Básnická sbírka vzniklá přímo ze záznamů promluv Novotného přátel z tramvajové linky mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Součástí knihy je CD s radiofonickou kompozicí. "Úzkokolejná tramvajová linka mezi Libercem a Jabloncem se láme zatáčkami z kopce do kopce, projíždí vesnicemi, závodí s vlakem, chvíli se řítí i lesem. Jedno město postupně řídne, mění se v ruiny, rozpadá se, pak se to všechno zase skládá dohromady - Liberec přechází v Jablonec a naopak. Tahle proměna trvá přibližně půl hodiny, slovy ji lze těžko popsat – zvlášť, je-li na to člověk sám. Jedno „já“ tuhle jízdu prostě nemůže obsáhnout, vlastně už proto, že slovní i fyzická osamocenost je v přímém rozporu s principem hromadné dopravy: Na zachycení takovéhle jízdy musí mít člověk lidi. Takže čas od času nacpu některého ze svých přátel do tramvaje č. 11, postavím ho k zadnímu oknu, připnu mu mikrofon a nutím ho nepřetržitě popisovat ubíhající krajinu. Je to boj: Mluvčího zpravidla pobízím dloubáním pod žebra, kletbami, výhrůžkami a podobně. Pracně získaný hlasový záznam přepisuji do textu, který pak jako materiál dál stříhám, doplňuji, rozvádím, krátím, rytmizuji atd., takže s ním vlastně už zacházím jako s vlastním textem. Takováhle „krádež“ mi práci na textu nijak neusnadňuje, spíš naopak, je to složitý balanc mezi mnou a tím druhým, ani jeden z nás nesmí vypadnout ze hry. V každém případě je takový způsob práce neuvěřitelně napínavý, protože tak neproniknu jen do krajiny (prostřednictvím zpětné rekonstrukce na základě nahrávky), ale i do hlav svých přátel, nebo přesněji: do jejich slovních zásobáren. Leckomu by se takový postup mohl zdát indiskrétní či nemorální; namítnu, že mě nezajímá soukromí, nesbírám drby, sbírám slova. A na slovech jako takových nic moc indiskrétního není." (slova autora)... celý text