Vlkbaron profil

---

Odznaky 0 ze 72

Zatím zde nejsou žádné odznaky. Více zde.

Kdo jsem

Jsem kluk, který se cítí na tolik zkušený, že by rád pověděl všem co zná ze světa zapovězeného

Kniha, kterou právě držíte v rukou, vznikla více méně z
nudy. Její obsah se věnuje tématu, o kterém se moc nahlas
nemluví a není k vidění v běžném prodeji. Popisuje jiný,
možná trochu utajený svět. Celé to vlastně začalo, když
jsem se bavil se svými přáteli, zábava už byla správně
uvolněná a já se osmělil a podrobně popisoval některé věci
či zážitky. Mé vyprávění přátele zaujalo. V tom okamžiku
jsem si uvědomil, že bych svým zážitkům, ale i
představám, rád dal písemnou podobu.
Vše odstartovala úvaha "Co je to vlastně obojek a jeho
význam". Po pár podnětech jsem zkusil napsat povídku,
která čtenáře přímo vtahovala do děje a on ji tak mohl
prožívat s hrdinou. Povídku jsem zveřejnil na internetu a
měla kupodivu pozitivní ohlasy, které mě podnítily psát
dál. Tento záměr se setkal s ohlasem. Psaní mě natolik
chytlo, že za třičtvrtě roku vznikla pěkná hromádka,
kterou jsem vytiskl, svázal a daroval své ženě k
narozeninám. Ani se to nezdálo, ale tento prvotisk byl
slušně objemný.
Od té doby stále píšu, počet stránek narůstá a pomalu se
blíží k číslu 300. Po roce psaní můžu směle říct, že jsem si
získal pravidelné čtenáře. Povídky zveřejňuji na
pokračování a dle jejich reakcí soudím, že se jim
zamlouvají, někdy si sami napíší o pokračovaní nebo dají
podnět, jak by se děj mohl vyvíjet. Moje psaní tedy má
smysl a to mě opět vnuklo myšlenku povídky vydat, aby
získaly jakousi hmatatelnou podobu.
Všechny povídky jsem psal na mobilním telefonu, jedním
prstem, a z toho důvodu bylo nutné text po pravopisné i
stylistické stránce upravit, takže se může lehce lišit od
podoby zveřejněné na internetu. Proč raději nepoužívám
počítač? Důvod je jednoduchý, telefon mám stále po ruce
a můžu ho kdykoliv vytáhnout a psát.
Povídky jsou psané podle skutečných postav. Děj má
základ ve skutečných prožitcích a popisované pocity jsou
vlastní i zprostředkované. Není to jen předstíraný stav.
Snažím se psát povídky tak, aby čtenáře vtáhly do děje,
zážitky se stupňují, nebo naopak přicházejí zvraty. Rád
bych, aby ve čtenáři vyvolávaly touhu rozšířit si obzor,
aby povolil uzdu své fantazii, aby se seznámil i s jinými
prožitky, přáními a tužbami. Přiznávám, text je dost
výmluvný a může působit hodně násilně. Ale tento svět je
hra, vše je založeno na domluvě a přesně daných
pravidlech.
Název, který jsem zvolil, má nádech tajemna, není
vulgární ani násilný, protože v běžném životě, který nás
obklopuje, je spousta špatného a to krásné nevnímáme a
ve své fantazii úmyslně potlačujeme.
S pozdravem
Wild