Adaptace zámku v Náměšti nad Oslavou na prezidentské sídlo zajímavosti

Publikace představuje zámek v dosud málo známých či opomíjených souvislostech. Již ne jen jako jeden z mnoha veřejnosti zpřístupněných hradů a zámků u nás, ale jako objekt, který měl významné postavení v dějinách republiky a památkové péče krátce po válce. Seznamuje čtenáře s dobovou představou o letním sídle prezidenta, osobním vkusu Edvarda Beneše a komfortu, kterým musí být sídlo hlavy státu vybaveno. Zámek v Náměšti nad Oslavou, který od roku 1752 vlastnil šlechtický rod Haugwitzů, byl zkonfiskován na základě dekretu Edvarda Beneše z června 1945 a následně vybrán jako místo určené pro pobyt hlavy státu při cestách na Moravu. Náměšťský zámek tak navázal na meziválečné rezidence zřízené prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, zámek v Lánech, zámek v Židlochovicích na Moravě a zámek v Topoľčiankách na Slovensku. Úvodní kapitoly se zabývají volbou těchto zestátněných šlechtických rezidencí za prezidentská sídla a jejich úpravami ve prospěch reprezentativního využití. Kniha se dále věnuje památkové péči v českých zemích po druhé světové válce, kdy se tento obor musel vyrovnat se zajištěním zkonfiskovaného majetku, včetně velkého množství památek. Moravské prezidentské sídlo v Židlochovicích bylo po skončení druhé světové války nahrazeno právě zámkem v Náměšti nad Oslavou. Rozhodujícími kritérii této volby byla absence válečných škod na stavbách v areálu zámku, jeho výhodná geografická poloha a dostatečné ubytovací kapacity. Obnova komplexu byla zahájena v roce 1946, ale vlivem politických událostí v roce 1948 nebyla dokončena. Mezi nejvýznamnější adaptační zásahy v případě hlavní zámecké budovy patří obnova sgrafitových omítek hlavního vnitřního zámeckého nádvoří a vnějšího jižního a západního zámeckého průčelí. Úpravy v interiérech prvního patra západního a jižního zámeckého křídla spočívaly v rozšíření a zkvalitnění zázemí pro prezidenta, jeho rodinu a nejbližší doprovod a ve zřízení zámecké kuchyně. Součástí adaptace bylo i doplnění a částečná výměna zámeckého mobiliáře, a to především svozem předmětů ze 17 zkonfiskovaných moravských zámků a hradů. Obsah: Památková péče v Československu po druhé světové válce - Letní prezidentská sídla za první republiky - Adaptace náměšťského zámku na prezidentské sídlo - Stavební etapy přestavby zámku a regulativy památkové péče - První stavební etapa přestavby zámku - Druhá stavební etapa přestavby zámku - Třetí stavební etapa přestavby zámku - Čtvrtá stavební etapa přestavby zámku - Doplnění interiérového vybavení zámeckých budov - Návrhy uměleckých děl pro potřeby reprezentace prezidentského sídla - Prezidentův pobyt na zámku - Správa zámku a role hlavních aktérů přestavby... celý text