Almanach československých státních hranic 1918-1938 zajímavosti

Dílo ve formátu A4 je ve své podstatě obrazovou publikací ke 100. výročí vzniku Československé republiky. Po vzniku republiky a dalších nástupnických států v Evropě byla spuštěna obrovská mašinerie činů a událostí, kdy státy musely svá státní území a uplatňovanou moc v nich zlegalizovat. Prozatímní opanování území, roztržky místních orgánů a řešení situací vojenskými operacemi. Tyto skutky byly tolerovány do té doby, než po skončení mírových konferencí ve Francii byly podepsány mírové smlouvy a v nich v hrubých rysech stanoveny státní hranice. Následovalo rozhraničení státního území a omezníkování státních hranic v terénu. Československá republika měla po roce 1918 pět sousedů a celkovou délku státní hranice přes 4 100 kilometrů. Takřka dvacet let probíhaly rozhraničovací práce počínaje pochůzkami a vytyčením hranice kolíky, přes jejich omezníkování a konče podpisem hraničních smluv. Cílem této publikace je textově, ale především pak v obrazech podat informace o tom, co se v době tzv. První republiky (1918-1938) na státních hranicích se sousedními státy odehrávalo. Publikace je rozdělena na dvě části. Ta menší, textová část, popisuje jednotlivé fáze stanovení československých státních hranic - proces alokace, delimitační a demarkační proces, a konečně proces přijetí hraničních smluv mezi smluvními partnery. Stěžejním obsahem díla je druhá část, která svou strukturou navazuje na část první a skládá se z rozsáhlého obrazového materiálu v podobě dobových fotografií, hraničních dokumentů a smluv. Těžištěm obrazové dokumentace jsou archiválie zapůjčené z Hraničního archivu Ministerstva vnitra České republiky. Z nich je značná část věnována hranici s Německem v pruském dílu (dnes hranice s Polskem, která byla v 50. letech ještě navíc napřímena pro její přehlednost a ostrahu) a hranici s Polskem (dnes převážná část slovensko-polské hranice a část území Ukrajiny coby historické území Podkarpatské Rusi). Ostatní obrazové materiály pocházejí z archivů dalších státních institucí a soukromých osob. Jakýmsi bonusem je kapitolka „Státní hranice 100 let poté“ - vypovídá o tom, jak lze zájem o problematiku našich státních hranic pojmout v současnosti, tedy 100 let po vzniku Československé republiky. Nechť je obrazové médium připomínkou jedné kapitoly dějin našeho státu a památkou na všechny pracovníky zainteresovaných do prvorepublikových rozhraničovacích prací, kteří při vypětí všech fyzických a duševních schopností museli zdárně vykonat své úkoly. Obrazové médium je zároveň hodnověrným dokladem prvorepublikového rázu našeho pohraničí - doby, kdy hranici protínaly jednoduché silničky, lesní pěšinky a kamenné mostky, stály zde objekty (celní úřady, mlýny, hostince, turistické chaty nebo rovnou celé vesnice), tyčily se tu hraniční orientační sloupy a triangulační věže, a celkově byl ráz krajiny vskutku panenský.... celý text