Anna Kareninová zajímavosti
Lev Nikolajevič Tolstoj
1. svazek 348s. 2. svazek 420s. 3. svazek 356s. Třísvazkové vydání. Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Výmluvný postřeh giganta ruského realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého otevírá jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách literatury, v němž si spisovatel po monumentální fresce Vojna a mír dopřál komornější zápletku a dalekosáhlým přetvořením látek módních romancí vyjádřil odpor k pseudomorálce „vyšších kruhů“. Inspirován skutečnou událostí, kdy se spořádaně vyhlížející mladá dáma vrhla pod kola nákladního vlaku, vytvořil Tolstoj příběh o skandálním poklesku „dobře provdané“ krasavice, která je přinucena váhat mezi salonním životem v nelásce a přirozeným právem na štěstí. Vzplanutí choti carského hodnostáře k důstojníku Vronskému, jež spisovatel umně proplétá s osudy a krizemi dalších příbuzných a přátel, je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nedovede být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1951 , Slovanské nakladatelstvíOriginální název:
Анна Каренина (Anna Karenina), 1877
více info...
Zajímavosti (7)
Ve filmu Ježek (2009, rež. Mona Achache) se dvě hlavní postavy seznámí tak, že jedna v běžném rozhovoru řekne "Všechny šťastné rodiny jsou stejné" a druhá dopoví "ale každá nešťastná rodina je nešťastná po svém" - což je první věta Tolstého Anny Kareniny. Nepamatuju si, jestli to tak je i v předloze filmu, knize S elegancí ježka od Muriel Barberyové, ale asi ano. (J.F.)
Jako rozhlasovou hru román adaptoval Jaromír Pleskot v roce 1967: https://vltava.rozhlas.cz/lev-nikolajevic-tolstoj-anna-kareninova-tragicky-pribeh-lasky-8362001 (Teckovana)
Autor se otázkou zemědělství a nevolníků zaobíral i ve svém osobním životě. Na konci života chtěl rozdat rodinný majetek chudým. (chaera)
Na motivy knihy natočil Alexandr Zarchy film Anna Kareninová roku 1967. (chaera)
Román bývá srovnáván s Paní Bovaryovou od Gustava Flauberta. (chaera)
Román byl jako film (počítáme-li i televizní zpracování) ztvárněn celkem čtrnáckrát! Poprvé ruská podoba z roku 1914, naposledy britská adaptace z roku 2012. (AnetW94)
Autor se k napsání tohoto díla inspiroval skutečnou událostí. Sám totiž na nádraží spatřil urozenou ženu, která se ze zoufalství vrhla pod vlak. (AnetW94)
Štítky knihy
nevěra 19. století Rusko zfilmováno ruská literatura rozhlasové zpracování ruské romány
Autorovy další knížky
2012 | Anna Karenina |
1969 | Vojna a mír I. |
2005 | Vojna a mír |
2018 | Kreutzerova sonáta |
1959 | Smrt Ivana Iljiče |