Hadí doupě zajímavosti
Agatha Christie
Hadí doupě – příběh, který na scénu nepřivádí ani slavnou slečnu Marplovou, ani bystrého ješitu Hercula Poirota, a dokonce ani Tommyho Beresforda a jeho ženu Pentličku; přesto jej jeho autorka opakovaně označila za jednu ze svých nejoblíbenějších detektivek. Ve velkém, poněkud bizarním domě na londýnském předměstí žije rozvětvená rodina řeckého přistěhovalce Aristida Leonidese. Když náhle starý pán za podezřelých okolností zemře, vše nasvědčuje tomu, že byl úkladně zabit a že pachatele je nutno hledat právě v okruhu rodinných příslušníků. Vždyť příslib tučného dědictví je tak lákavý… Ovšem motivů vraždy může být přinejmenším tolik, kolik žije na sídle lidí. O ruku milionářovy vnučky Sofie se shodou okolností uchází syn kriminalisty ze Scotland Yardu – napůl host v domácnosti a napůl amatérský detektiv začíná luštit hádanku, jejíž řešení vyráží dech. Jaké štěstí pro čtenáře, že před více než padesáti lety nepodlehla Agatha Christie naléhání vydavatelů a odmítla závěr Hadího doupěte přepsat! Přeložil Karel Voleský. Vydání třetí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2010 , Knižní klubOriginální název:
Crooked House, 1949
více info...
Zajímavosti (5)
Agatha Christie tuto knihu v roce 1972 zařadila na svůj (často se měnící) seznam deseti nejoblíbenějších knih vlastní tvorby. Uvedla, že jí připadalo zajímavé podívat se v Hadím doupěti na zoubek určitému typu rodiny. (JaneBonny)
U nás příběh poprvé vyšel na pokračování pod názvem Sofiin dům. (Bája89)
Zločin v Hadím doupěti neřeší ani Hercule Piorot ani slečna Marplová. (Bája89)
Hadí doupě patří mezi nejoblíbenější knihy Agathy Christie spolu se Zkouškou neviny. Jednalo se o knihy, se kterými byla nejvíce spokojená. (Bája89)
Anglický originál knihy nese název „Crooked House“ neboli Pokřivený domek. Jako v mnoha jiných knihách Agathy Christie (Deset malých černoušků, Kapsa plná žita, Pět malých prasátek) i zde se jedná o narážku na oblíbenou říkanku britských dětí:
„Byl jeden křivácký mužík, co ušel křivou míli,
a u křivé ohrádky našel křivou šestipenci.
Jeho křivácká kočka chytla křiváckou myš,
a všichni si spolu žili v pokřiveném domku.“
Básnička byla poprvé zaznamenána v roce 1842. Traduje se, že původně byl oním „křivým mužíkem“ míněn skotský generál Alexander Leslie (1582–1661), který se zasadil o politickou a náboženskou nezávislost Skotska na Anglii. „Křivá ohrádka“ má symbolizovat dosavadní křehké spojenectví anglického a skotského parlamentu (a zároveň přetrvávající hranici mezi oběma zeměmi), poslední verš básně pak nově uzavřenou dohodu, která ovšem nemůže smazat staletí nesnášenlivosti mezi národy, jejichž hodnoty jsou odlišné, a přece vedle sebe musí nějak žít. „Křivá šestipence“ odkazuje k velké ražbě mincí v roce 1690, která zapříčinila ztenčení stříbrných šestipencí do té míry, že se daly v prstech volně ohýbat a lámat. (JaneBonny)
Štítky knihy
vraždy tajemství Velká Británie 40. léta 20. století travičství detektivky podle říkanek
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |