Hadrián z Římsů a jiné veselohry zajímavosti
Václav Kliment Klicpera
Hadrián z Římsů je jedna z nejúspěšnějších divadelních her Václava Klimenta Klicpery. Její první verze, která se ovšem nezachovala, vznikla roku 1817 a nejspíše se jednalo pouze o frašku malého rozsahu. Autor hru znovu přepracoval v roce 1821, kdy jí dal podobu, v jaké ji známe dnes. V době jeho začátků byly velice rozšířeny veselohry německého střihu, které se snažily pouze rozesmát diváka a používaly k tomu dosti obhroublé a primitivní prostředky. Takové hry Klicpera kritizoval a zároveň přicházel se svým novým pojetím. Klicperova veselohra se snaží s vtipem kritizovat, útočit, ale také vychovávat a poučovat. Takovouto veselohrou je i Hadrián z Římsů, kde se Klicpera vysmívá především feudálnímu světu statečných rytířů, jenž byl v té době opěvován a vyzdvihován mnoha divadelními hrami (přitom i Klicpera sám psal takovéto rytířské hry, takže Hadriánem z Římsů paroduje i mnohá vlastní díla). Zápletka hry je vystavena na tzv. „kuklení“, tedy záměně osob. Je známo, že tuto formu používal autor až příliš často a v příliš mnoha hrách (především veselohrách), kterým jistá šablonovitost děje tím způsobená, dosti uškodila. U této hry však kuklení použil velmi dovedně a rafinovaně. Nejde zde totiž o klasickou záměnu dvou osob, ale vyskytují se zde celkem tři Hadriánové, z nichž paradoxně ten skutečný se jeví být nejméně důvěryhodným. Tento třetí Hadrián zde také plní úlohu deus ex machina, což je také prvek, který se u veseloher tohoto autora vyskytoval až příliš často. Postavy ve hře dokázal Klicpera vykreslit bravurně. V některých jeho charakterech můžeme poznat jejich předobrazy z komedie dell'arte. Hlavní hrdina Soběbor je lstivý a mazaný jako Harlekýn, ústřední dvojice milenců Želmír a Růměna pak připomínají Pierota s Kolombínou. Na postavách je také vidět výsměch rytířskému světu. Všechny věkem staré postavy představují skomírající feudalismus a všechny jsou k smíchu. Hadrián je neduživý a churavějící ubožák, který neustále potřebuje bylinkové odvary a jiné léky na svoje nemoci. Vysloužilý žoldnéř Srpoš je zase neotesanec hledící si jen svého korbele a rytíř Světislav, pán Čelákovského hradu, se sestrou Jenovéfou na tom nejsou o moc lépe. Mladí jsou však již jiní. Nemají potřebu dodržovat feudální zvyky a tradice (například Růměna si chce vzít obyčejného chasníka, do kterého se zamilovala, což je pro jejího otce, Světislava, nepřípustné). Hadrián z Římsů se již dočkal mnoha divadelních nastudování a je to jedna z mála Klicperových her, které se dají hrát i dnes. [editovat] Postavy Rytíř Světislav, Čelakovský pán, 60 let Jenovéfa, jeho svobodná sestra, 40 let Ruměna, jeho dcera, 18 let Želmír, mládenec, nápadník Ruměnin Soběbor, mládenec, přítel Želmírův Hadrián z Římsů, syn Světislavova přítele Kiliána Blyskota, 32 let Lepohlav, Světislavův zbrojnoš Jehoň, Hadriánův zbrojnoš Srpoš, žoldnéř vydávající se za Hadriána Duch žoldnéři, lovci V knize, opatřené vysvětlivkami a studiemi, vychází pět veseloher-Divotvorný klobouk, Rohovín čtverrohý, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast, Hadrián z Římsů.... celý text
Zajímavosti
Zatím zde není žádná zajímavost.
Autorovy další knížky
1821 | Hadrián z Římsů |
1820 | Divotvorný klobouk |
1959 | Rohovín Čtverrohý |
1828 | Almanach Dramatyckých her |
1955 | Veselohra na mostě |