Královnin klenotník zajímavosti
Jean Findlay
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536506/bmid_kralovnin-klenotnik-661e4a3dc8b49.jpg
4
7
7
Píše se rok 1603. Skotský král Jakub VI. dědí anglický trůn po bezdětné sestřenici Alžbětě a stěhuje se z Edinburghu do Londýna. Spolu s ním míří do hlavního města nového „spojeného království“ i George Heriot – klenotník, finančník a rádce mladičké královny Anny. Nadaný Heriot se jako jeden z nejbohatších mužů koruny musí vyrovnat s intrikami a pomluvami svých nepřátel, ale i s pohrdáním, které vůči Skotům chovají povýšení Angličané. Stává se svědkem nesmiřitelných palácových intrik i nejdůležitějších událostí na mezinárodní scéně, do kterých také vstupuje Lukáš z Modřic, tajemný velvyslanec českých vzbouřenců proti Habsburkům. Historický román Jean Findlayové se odehrává v bouřlivých časech náboženských válek, čarodějnických procesů, ale i bohatství nově objevených světů – v době lesku, bídy a smrti řádící bez ohledu na původ a společenské postavení. Do příběhu vstupují také největší osobnosti doby, od státníků lorda Roberta Cecila a Waltera Raleigha až po samotného Williama Shakespeara.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2024 , BourdonOriginální název:
The Queens Lender, 2022
více info...
Zajímavosti (2)
Odbila půlnoc, na Hlavní ulici je ale živo. Zní výkřiky a smích, šum vášnivých debat, kunštování z vedlejšího hostince. Ozvěna houslí pokaždé, když prásknou dveře.
Georgeův dům i dílna se nacházejí v Rybích kotcích, smrduté uličce tak úzké a strmé, že když zaprší, kosti a vnitřnosti z rybáren odplavou jednoduše dolů. Zrovna teď je ale čisto. Na chvilku zaváhá: Ještě loni by zašel do hospody, jenže když je žena v naději, stala se bytostí, která si vyžaduje pozornost. A taky si ji zasluhuje. George plní radost z přicházejícího dítěte, ale místo aby se vydal za ženou, vyráží zpátky do dílny.
Pod drobným kladívkem se chvěje plátek zlata, drahocenný jako život sám. Je kupodivu, že čeká první dítě ve stejnou chvíli jako panovník, jehož potomek se jednou stane králem Skotska – a také Anglie, dá-li se věřit řečem u dvora. Právě v tom tkví celý problém: zvládne královna těhotenství? Udrží si děcko, když je sama ještě dítětem, navíc tak překotným a živým? Donosí budoucího krále? Prozatím tak matný a nevýrazný příslib v jejím životě může stále zmizet ve víru ztřeštěného tance, prudkým pohybem či kvůli cvalu lesem. Zato tenounký plát tepaného zlata, ten je všechny přežije.
Královna Anna jeho plkání miluje a pozorným dvořanům neuniká, že George vypadá a zní jako její manžel. Král James je téměř stejně stár, George je jen podstatně milejší, a hlavně umí naslouchat. Oba se pyšní narudlým vousem a modrýma očima, George má ale světlejší vlas, příjemně blond, v očích méně strachu nežli král. On si otevřený, přímý pohled může dovolit. Celkově je vlídnější, hezčí obdobou krále. Na rozdíl od krále jej navíc netrápí lehké napadání na vytočenou nohu, které se James snaží za každou cenu zakrýt.
Anna dokáže poslouchat George celou věčnost a nakonec si objedná šperk. O těch je ale nutno diskutovat zevrubně. Zrovna dnes se jedná o nábožný výjev ze smaragdů a rubínů s perleťovou obrubou: Moudrost Šalamounova.
Biblický král předsedá sporu dvou žen o dítě, nařizuje, aby ho rozpůlili. Ví, že skutečná matka udělá cokoli, aby udržela své dítě naživu, i kdyby ho měla postoupit cizímu člověku.
Jedna z nich také okamžitě nabízí nemluvně druhé, takže je jasné, kdo je matkou robátka. Takový triumf spravedlnosti si zaslouží výjev vyvedený ve zlatě a drahých kamenech.
Těhotná Anna ten příběh nesnáší, na druhou stranu ví, že spolu s králem musí otázky života a smrti svých poddaných rozhodovat dennodenně. James je tedy Šalamounem Skotska. George si souvislost uvědomuje a dává se do řeči natolik zanícené, že Anna volá pro manžela, aby vyšel z komnat a podílel se na návrhu budoucí miniatury. James je příměrem natolik polichocen, že otázku ceny nepovažuje za důležitou.
(…)
Nádherný podzimní den, na vyschlou zem šustivě dopadá listí. Od jezera Nor Loch stoupá zvolna mlha, George zavadil okem o červené jablko na větvi. Někteří sousedé mají za domem dobře udržovanou zahrádku i s jabloněmi – jednou bude mít takovou i on. Navzdory špíně na ulicích, nebo možná právě proto, se za kotci, ještě dál od cesty, nacházejí zahrady s vysokými zdmi, a ti, kdo mohou pěstovat vlastní ovoce a zeleninu, si platí stálého zahradníka, který je hlídá před vyhladovělým davem.
Vychází na Horní ulici a dívá se z kopce dolů: v dálce pod ním se každé ráno třpytí moře, ten pohled se táhne přes celou Královskou míli. Slunce mu šlehá svěžím větrem do tváře, kolem prochází první rybárnice s ošatkou sleďů na zádech. George si bere dva kousky a běží zpátky ke kotcům – Kristyn to ocení, celá šťastná ho políbí. Do slyšení s královnou je ještě daleko.
Dost času uvařit rybu a dát si ji s malým pivem z předchozího večera. Ví, že vařená voda se ke snídani hodí víc, ale malé pivo chutná se slanečky o to lépe, když se k nim přikusují Kristyniny ovesné placky ohřáté na plotně. Jasné světlo toho rána dopadá na vysychající placky, zčernalá kamna, lesklou kůži slanečků i na světlou pleť jeho předrahé ženy, na její dětsky modré oči, světle hnědé vlasy. Není třeba slov, její pohled mluví za vše: čirá naděje, láska a vděk.
George ví, že je požehnaný muž. Je časný podzim, nejsušší, nejteplejší a nejplodnější říjen, jaký zažil. (uzivatel5453)
Rozhovor s autorkou nad českým vydáním:
https://nakladatelstvi-bourdon.cz/rozhovor-se-spisovatelkou-jean-findlay/ (uzivatel5453)
Královnin klenotník