Krásný janičár zajímavosti
Rado Murnik
Krásný janičár je romantický příběh křesťanské dívky, zavlečené Cikány k Turkům. Dívka je převlečena za chlapce, což jediné jí zabezpečuje ochranu a lásku jejího adoptivního otce, paši Osmana, který přišel o vlastního syna a hledá v domnělém Omarovi náhradu. Čím je dívka starší, tím je její postavení nebezpečnější. Nakonec se při obléhání Lublaně setká se svým strýcem, zachrání jeho a barona Marka ze zajetí a spolu s nimi uprchne ke svým. Toto stručné líčení nemůže však zachytit všechen pestrý a rušný děj válek s Turky, probíhajících ve Slovinsku a v Bosně v 15. století. V době, kdyy u nás vládl moudrý Jiří Poděbradský, byl Balkán zmítán neustálými nájezdy Mohamedánů.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1989 , Albatros (ČR)Originální název:
Lepi janičar, 1984
více info...
Zajímavosti (2)
Úryvek z knihy, doslovný opis textu (17. kapitola): Lublaň byla pro svou mimořádně příznivou polohu odedávna důležitým obchodním městem. ... Tak důležitou polohu města poznali brzy také mazaní synové světem bloudícího Ahasvera. Židé se usadili na Novém tržišti jako první, teprve později se tam nastěhovala také šlechta. Lublaňské ghetto, uzavřenou židovskou čtvrť, tvořily jen dvě úzké a tmavé ulice. ... V těchto dvou zatuchlých, temných uličkách bydleli Židé přísně odděleni od ostatních obyvatel Lublaně jako ve vyhnanství. ... Během doby byli lublaňští Židé stále více trnem v oku stavům a měšťanům. Svou obratností v obchodování vzali lublaňským obchodníkům z rukou větší část obchodů, šidili a odírali měšťany i panstvo. ... Skoro všichni si půjčovali potřebné obnosy od Židů na neuvěřitelně vysoké úroky. Šetrní, či spíš lakomí, podnikaví, přičinliví, mazaní, vytrvalí a střízliví lublanští Židé nesmírně bohatli na svých vrozených obchodních schopnostech. ... Stavové a měšťané začali bojovat proti Židovstvu ani ne tak z náboženské nesnášenlivosti, jako spíš z hospodářských důvodů. Kolik skvělých kavalírů bylo zapsáno v dlužních knihách Hebrejců! Měšťané je dokonce nenáviděli víc než pyšnou šlechtu. Surově se jim vysmívali, ponižovali a ostouzeli je při každé příležitosti. Ve svatém týdnu před Velikonocemi se žádný Žid nesměl hnout z domu a na Velký pátek dostal představený Židovské obce kopanec nebo políček. Tak často slyšela Dlouhá i Krátká ulice divoké výkřiky a zoufalé sténání. ... (Cusco)
Úryvek z knihy, doslovný opis textu (17. kapitola):
Šmul ben Zuar, jeden z nejbohatších lublaňských Židů, byl středního vzrůstu a velice hubený. ... Měl neobvykle velkou hlavu, ještě větší než Achac, a větší nos snad neměl nikdo v Lublani. Byl velkolepě vymustrován, žlutý židovský klobouk a jeho oblečení se však jen lesklo potem a mastnotou. ... U uší mu vlály nakudrnacené pejzy. ... Na levé straně prsou měl přišitý kus žluté látky. Přišel ze synagógy. ... Nepopsatelně se Šmul radoval, když mohl napálit a vzít na hůl křesťana, to považoval za zvlášť záslužný čin. ... Ale prohnaný Šmul hned uhodl, jak se věci mají. ... "Jestli dobudou Lublaně, pobijou nejdřív vás, Židy!" - strašil ho rytíř Achac se zřejmou radostí. "Oni (Turci) dobře vědí, že máte ve svých brlozích spoustu drahocenností." ...
Náhle Šmul vyskočil. Poníženě vzal rytíře za rukáv, ukláněl se a hrbil se a ukazoval svoje žluté zuby. ... Potěžkával zlato a olízl se. ... "Jak to zlato zvoní, jak se usmívá, jak zpívá, jéjé! Šest, sedm, osm!" ... Znovu se olízl a hladil dukáty celý smutný, jako by se loučil s nejdražší bytostí. ... Rychle se otočil a pozdravil Žida: "Vem tě čert i s tvými procenty!"
Úryvek z knihy (18. kapitola):
Z Dlouhé ulice se dal rytíř Achac kolem školy a synagógy do Panské ulice. Tam byl lepší vzduch. (Cusco)
Krásný janičár