Lodě války Rusko-Japonské komplet zajímavosti

Práce "LODĚ VÁLKY RUSKO-JAPONSKÉ 1904-1905 je „nabita“ vyprávěním o vzniku jednotlivých lodí a kariérními informacemi o nich, schématy, plánky i fotografiemi…, takže Čtenář tu má u nás ojedinělou možnost seznámit se s námořními účastníky první války 20. století, v níž poprvé byla ve velkém použita děla ráže až 305 mm, středorážní rychlopalná děla, torpéda, protitorpédové zátarasy, námořní telegrafie… Příznivec vojensko-námořní historie, který tuto práci dostane do rukou, bude velmi příjemně překvapen neuvěřitelnou četností údajů i bohatostí grafické nabídky. Kdo si oblíbil třídílnou knihu "PORT ARTUR 1904-1905" M. Jelínka a práci J. Kovaříka "CUŠIMA..." o poslední námořní bitvě rusko-japonské války, v těchto dvou velmi obsáhlých a velmi podrobných dílech bude mít výtečný doplněk a instrument. I. V 1. dílu, „RUSKÉ NÁMOŘNÍ SÍLY“, pojednává autor o ruských lodích, jež tvořily I. Tichooceánskou eskadru a II. Tichooceánskou eskadru. V případě I. Tichooceánské eskadry se osud těchto lodí naplnil s pádem Port Arturu začátkem ledna 1905. Lze tu podrobně číst o bitevních obrněncích CESAREVIČ, RETVIZAN, POBĚDA, PERESVĚT, POLTAVA, SEVASTOPOL i PETROPAVLOVSK, jehož drastický zánik s "tatíkem" adm. Makarovem na palubě před Port Arturem v dubnu 1904 je i u nás poměrně dobře znám. Další monografie náležejí i BAJANU, ASKOLDU, NOVIKU..., vladivostockým "muromcům" - obrovským pancéřovým křižníkům GROMOBOJ, ROSSIJA, RJURIK..., pojednává se i o torpédoborcích, dělových člunech... V druhé části této práce se můžete opět do vzácných detailů seznámit s loděmi ruské II. Tichooceánské eskadry, jejíž osud skončil v jedné z největších bitev námořní historie - u ostrova Cušimy ve dnech 27. a 28. května 1905. Ti čtenáři, kteří bych chtěli znát u nás jinde nepublikované podrobnosti o bitevních obrněncích KŇAZ SUVOROV, ALEXANDR III, BORODINO, OREL, OSLJABJA..., pancéřových křižnících VLADIMIR MONOMACH, DMITRIJ DONSKOJ, chráněných křižnících OLEG, AVRORA, IZUMRUD či ŽEMČUG, torpédoborcích II. Tichooceánské... , najedou zde odpovědi. Práce obsahuje vyprávění o vzniku těchto lodí, jejich konstrukčním řešení, technicko-taktická data..., jsou tu podrobná schémata znázorňující konstrukční řešení lodí, rozmístění výzbroje, pancéřování... Nic tak do základů jdoucího o válečných lodích u nás v knihách a časopisech nikdy nevyšlo, a fanda, který tuto práci dostane do rukou, bude velmi příjemně překvapen neuvěřitelnou četností údajů i bohatostí grafické nabídky. Publikace „LODĚ RUSKO-JAPONSKÉ VÁLKY 1904-1905 – RUSKÉ NÁMOŘNÍ SÍLY“ má 140 stran A4 a je vázána do bílých desek s barevným potiskem. II. Druhou část práce "LODĚ VÁLKY RUSKO-JAPONSKÉ 1904-1905" je díl „JAPONSKÉ NÁMOŘNÍ SÍLY“. V něm autor pojednává o japonských operačních námořních silách - jednotkách Spojeného loďstva. Jeho eskadry pod velením nejslavnější japonské vojenské osobnosti všech dob, adm. H. Tógó, rozhodným a zásadním způsobem přesvědčily západní svět, že vítězstvím v rusko-japonské válce - první válce 20. století - se zrodila na Dalekém Východě nová, velmi agilní vojenská potažmo námořní velmoc. To ostatně doložil i technický a početní vývoj válečného námořnictva země Vycházejícího slunce od r. 1905 až do druhé světové války... Na stránkách tohoto dílu se dočtete o lodích japonské historie, jejichž zaslouženou slávu nepřekonal ani věhlas monster, jakými byly KÓNGÓ, HARUNA, JAMATÓ a MUSAŠI. Také soudobí japonští vojensko-námořní fandové upírají pozornost spíše k lodím z počátku 20. století, které dokázaly přeceňovaného ruského nepřítele drtit v téměř každém námořním boji, než aby vyzdvihovaly události v l. 1941-1945... Bitevní lodě MIKASA, ASAHI, HACUSE, ŠIKIŠIMA, FUDŽI a JAŠIMA, postavené ve Velké Británii, patřily ve své době – na přelomu 19./20. století - k tomu nejlepšímu, co na mořích a oceánech plulo, a pancéřové křižníky ASAMA, TOKIWA, IZUMO, IWATE, AZUMA a JAKUMÓ byly lepší než jejich ruské, konstrukčně nedořešené nebo slabě vyzbrojené pandány… Další část práce je věnována lehkým námořním silám Japonska - chráněným křižníkům (KASAGI, ČITOSE, NANIWA, TAKAČIHÓ, JÓŠINO, IZUMI, SUMA i třeba pozoruhodným MACUŠIMA, ICUKUŠIMA a HAŠIDATE...), torpédovým lodím, které tak slavně, byť s nevelkým zdarem, jako první v dějinách vedly v noci 8./9. února 1904 hromadný torpédový útok, jenž vyřadil tři ruské velké lodě vč. dvou prvotřídních obrněnců. Ano byly to slavné lodě: AKEBONÓ, IKAZUČI, SAZANAMI, OBORÓ, MURAKMÓ, ŠIRANUI... - co název, to pojem. Další stránky jsou věnovány japonským dělovým člunům atd. atd., a zase - s početnou stafáží nákresů, plánků aj. obrázků. Publikace „LODĚ RUSKO-JAPONSKÉ VÁLKY 1904-1905 – JAPONSKÉ NÁMOŘNÍ SÍLY“ má 110 stran A4 a je vázána do bílých desek s barevným potiskem. Autor. Milan Jelínek. Titul: LODĚ VÁLKY RUSKO-JAPONSKÉ I. + II. díl, vydal Kanon Hradec Králové, rozsah I. dílu 140 stran A4, rozsah 2. dílu 110 stran A4. Vazba bílých deskách s barevným potiskem. III. Ve třech dílech obsáhlé práce „Lodě rusko-japonské války 1904-1905“ se zabýváme válečnými plavidly. Avšak ve válce sehrály významnou roli také lodě obchodní, některé ovšem vyzbrojené a překlasifikované na pomocné křižníky. To se týká zejména ruského dálněvýchodního loďstva v uvedeném období. A nesmíme zapomenout ani na ponorky. Pravda, Rusové jich za rusko-japonské války měli v Port Arturu a Vladivostoku několik, ale k jejich bojovému nasazení došlo tak tak jednou, a ještě bez úspěchu. Přesto i to je zajímavá kapitola. Nu a aby Čtenář věděl, kde se všechny to bitevní obrněnce, pancéřové křižníky, chráněné křižníky, torpédoborce, dělové čluny pro ruské Tichooceánské eskadry stavěly, připojili jsme i kapitolu na to téma. Obsah publikace tedy tvoří statě: (1) „Stavba válečných lodí v Petrohradě“, (2) „Ponorky v rusko-japonské válce“, (3) „Ruské Dobrovolné loďstvo“ a (4) „Nakonec byly pro všechno (parníky Společnosti Východočínské dráhy)“. Autor: Milan Jelínek. - Upozorňujeme však, že stať „Stavba lodí“ už byla v Námořním žurnálu „Stavba válečných lodí v Londýně a Petrohradě“ (vyprodán), stať „Ponorky…“ vyšla už v Námořním žurnálu „Ponorky! Ponorky!!“ (vyprodán) a stať o Dobrovolném loďstvu byla v Námořním žurnálu „Ruská plavba“ (vyprodán).... celý text