Mansfieldské panství zajímavosti
Jane Austen
Třetí ze šesti románů Jane Austenové má všechny znaky, pro něž se dílo této klasické anglické autorky dodnes těší značné oblibě a porozumění u širokého okruhu čtenářů: atmosféra venkovského šlechtického sídla dýchá starosvětským kouzlem, osudy jednotlivých členů rozvětvené rodiny se prolínají v cituplných vztazích, láskyplná a poklidná perspektiva vyprávění je prodchnuta jemným, shovívavým humorem a ironií. Hlavní hrdinka Fanny Priceová, která přišla do rodiny Bertramových v útlém věku jako chudá příbuzná a musela někdy snášet i drobná pokoření a ústrky, nakonec dochází ke štěstí díky svým pevný morálním zásadám a neochvějné věrnosti utajovanému citovému vztahu, který se dloho jevil jako zcela beznadějný... Tedy příběh se šťastným koncem, ale přitom brilantně napsaný a poskytující čtenáři rozkoš z vyprávění, vypovídající barvitě o době, která je pro nás dnes z mnoha důvodů velmi přitažlivá, a především příběh mladé ženy, která si přes odpor konvencí dokázala vybojovat právo na samostatné rozhodování o vlastním životě. Mnohé konvence jsou ty tam a životní styl se od základů změnil, ale toto téma, téma člověka usilujícího o vybudování a uchování vlastní identity a svobody, zůstává stále blízké a důležité pro každého z nás. 1. vydání... celý text
Zajímavosti (8)
Kotzebueho hra Přísaha milenců v překladu Elizabeth Inchbald: Baron Wildenhaim svede Agátu, dívku z chudé, ale spořádané rodiny; přivede ji do jiného stavu a Agáta je nucena jejich syna Frederika vychovávat sama. Baron ji totiž pod nátlakem své rodiny opustí, aby uzavřel dynastický sňatek bez lásky, jehož jediným plodem je dcera Amélie. Z lítosti, že ztratil Agátu, rozhodne, že Amélie se provdá jedině z lásky. O Amélii se uchází hrabě Cassel, napůl zhýralec, napůl kašpar. Wildenhaim ho neodmítne, ale naopak přikáže Améliinu učiteli, knězi Anhaltovi, aby ji naučil hraběte milovat. Amélie však ve své ironické troufalosti svěří Anhaltovi, že miluje jeho. Hra začíná náhodným setkáním Frederika a Agáty, která nyní trpí nouzí a hladoví. Frederik se v zoufalé snaze matce pomoci pokusí oloupit barona, který si vyjel na lov. Otec a syn se neznají, a i když barona k mladému muži cosi záhadně přitahuje, rozhodne se pro trest smrti. Amélie odhalí povahu jejich vztahu; Frederikovi je odpuštěno; baron překoná třídní předsudky a ožení se se svou dávno ztracenou láskou Agátou; hrabě je zapuzen a Amélie a Anhalt dostávají svolení k sňatku.
(Opísané z knihy Jane Austenová od Roberta Milesa.) (Naias)
Autorka začala práce na knize v únoru roku 1811 a dokončila je v létě roku 1813. Román byl vydán jako autorčin třetí v pořadí 4. května 1814. Stejně jako ostatní autorčiny romány byl vydán anonymně. (AnetW94)
Hlavní hrdinka Fanny Priceová se skoro v ničem nepodobá jiným hrdinkám autorky. Je velmi stydlivá, tichá, nenápadná a postrádá sebedůvěru. Je dokonce slabá i svou tělesnou konstitucí. Pochází z velmi chudé rodiny, což vynikne zejména při srovnání z prostředími, ve kterých vyrůstaly hlavní hrdinky ostatních románů Jane Austenové. Vždy se nakonec ukáže, že má pravdu, což může působit znepokojivě až nesympaticky. I autorčina vlastní matka označila tuto knižní postavu za příliš fádní a tak nějak nemastnou neslanou. Jiní ji považovali za samolibou a nepříjemnou.
Na druhé straně si Fanny Priceová získala i mnoho příznivců, kteří zdůrazňují komplexnost postavy i příběhu. (AnetW94)
V řadě knih o Harrym Potterovi má bradavický školník Argus Filch slídivou, všemi studenty nenáviděnou kočku paní Norrisovou, která svou povahou velmi připomíná paní Norrisovou z Mansfieldského panství. (AnetW94)
Kvalita románu Mansfieldské panství je předmětem sporu mezi dvěma hlavními postavami ve filmu Whita Stillmana Metropolitan. Jedna z postav byla nadšeným příznivcem tohoto díla a románů Jane Austenové vůbec, druhá postava si naopak o románu přečetla jen kritickou esej od Lionela Trillinga. Film Metropolitan je zároveň i moderní variací na téma Mansfieldského panství. (AnetW94)
Obecně se tvrdí, že předlohou pro Mansfieldské panství a přilehlou vesnici byla pro Austenovou sídlo Cottesbrooke a tamní vesnice (hrabství Northamptonshire), proslulé svou nádhernou architekturou. (AnetW94)
Jako pokračování románu napsala Joan Aikenová Mansfield Revisited (1985). (AnetW94)
Kniha byla v roce 1999 zfilmována a v roce 2007 uvedena jako televizní film s Billie Piper v hlavní roli. (AnetW94)
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura anglický venkov romantika historické romance regentská Anglie anglické romány vyšší společenské třídy
Autorovy další knížky
2007 | Emma |
1996 | Rozum a cit |
2007 | Opatství Northanger |
2009 | Sanditon |
2006 | Mansfieldské panství |