Muž z Assisi zajímavosti

Podtitul: František a jeho svět Několik slov úvodem Jubilea jsou dobrá k tomu, abychom nezapomínali na velké lidi, kteří se zasloužili o duchovní a mravní kvalitu lidského života. K nim patří Francesco Bernardone z Assisi, narozený před osmi sty lety (pravděpodobně 1182). On však patří k těm nemnohým, o něž je nezávisle na výročích trvalý zájem. I pro lidi vzdálené křesťanství je to přímo typ světce vůbec, živoucí ideál člověka s krystalicky čistou duší a žhavým srdcem, které je naplno otevřeno každému člověku, všem tvorům, každé kráse. Z křesťanského hlediska je to světec výjimečně univerzální. Jeho specifikum je, že jakoby nemá osobní specifikum. Vydal se všanc Boží lásce a nechtěl nic jiného, než být jako Kristus. Svým „bláznovstvím pro Krista“ je duchovně příbuzný světcům křesťanského Východu, radikálním uskutečňováním evangelia oslovuje evangelické křesťany a přitom jeho duchovním domovem zůstala katolická církev.. O Františkovi píšou stále znovu odborní historikové, jeho tajemství se pokoušejí odhalit různí myslitelé, a ani beletrie nezůstává stranou (od hodnotné až po nevkusnou). U nás ovšem – pomineme-li starší literaturu už nedostupnou a (kromě Jörgensenovy knihy) už nevalně vyhovující – je k dispozici jedině historický román Beze zbraně od Zofji Kossakové (Vyšehrad, Praha 1974) a pro málo šťastlivců dvě stránky v souboru V jednom společenství (Křesťanská akademie, Řím 1980); náročným jsou určeny čtyři samizdatové svazky Františkánských pramenů. Náš autor, švýcarský protestant, profesor církevních dějin, má za sebou celou řadu velmi čtených životopisů. Fakta mu slouží jako podklad k setkání s osobností, což je u Františka zvlášť důležité. Ještě jedno upozornění k překladu. Františkův italský přívlastek Poverello je tak významově bohatý, že se dá sotva česky vyjádřit jedným slovem. Směs úcty a něžné důvěrnosti, radosti, obdivu a hrdosti na krajana zdaleka nevystihuje naše starší slovo Chudáček. Více by snad mohlo časem říci mladistvé Chuďásek apod., ale náš překlad po vzoru W. Nigga ponechal italské slovo, jen v pádech je nahradil Chudým z Assisi.... celý text