Obeznámeni s nocí zajímavosti

Obeznámeni s nocí
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/114209/bmid_obeznameni-s-noci-AH8-114209.jpg 5 21 21

S podtitulem Noví američtí básníci vydal ČS ve výběrové řadě KPP. Z anglických originálů uspořádali, přeložili, předmluvou a poznámkami o autorech opatřili Stanislav Mareš a Jan Zábrana. Sbírka zahrnuje v abecedním pořádku tato jména: John Ashbery, Gregory Corso, Robert Creeley, Alan Dugan, Robert Duncan, Irving Feldman, Lawrence Ferlinghetti, Allen Ginsberg, Donald Hall, LeRoi Jones, X.J. Kennedy, Galway Kinnel, Denise Levertovová, John Logan, Robert Lowell, Michael McClure, James Merrill, William S. Merwin, Howard Nemerov, Louis Simpson, William D.Snodgrass, GarySnyder, Philip Whalen, Richard Wilbur.... celý text

Zajímavosti (1)

Co v knize nebylo/není

Když Mareš se Zábranou sborník současných amerických básníků sestavovali, samozřejmě do jejich medailonků některé věci nezveřejnili. Už takhle to byl dost ideově vratký projekt. Zapátral jsem, po tom zajímavém, co tam nebylo. Samozřejmě, řada básníků měla před sebou dost plodných let a získala řadu ocenění. Ale naživu je už jen jeden – Snyder, ostatní už zemřeli. Ale o básnických poctách tu řeč nebude, to si najděte sami. Vezmeme to popořadě:
John Ashbery byl gay. Jeho fotky snadno najdete na netu.
Gregory Corso – o něm koluje řada přikrášlených historek. Tak třeba pravda o jeho věznění je poněkud jiná. Vybájil si, že četl ve vězení knihy mafiánského bose, který však byl v tom samém vězení 3 roky před ním. Založil na těchto polopravdách svoji popularitu. Ale jeho básně jsou většinou výborné.
Robert Creeley - Když jeho otec v roce 1930 zemřel, byl vychován matkou a sestrou v Actonu. Nehoda, když mu byly čtyři, oslepl na jedno oko.  Charles Olson a Creeley společně vyvinuli koncept „projektivního verše“, což je druh poezie, která opustila tradiční formy ve prospěch volně konstruovaného verše, který se formoval v průběhu procesu skládání.
Robert Duncan - Duncanova osobitá poetika, charakteristický hlas v americké poezii, čerpala z mýtů, okultismu, náboženství – včetně teosofické tradice, ve které byl vychován – a inovativních postupů psaní, jako jsou projektivní verše a kompozice podle oboru. V raném věku byl adoptován párem, který si ho vybral na základě jeho astrologické konfigurace, náboženství, teosofie a úcta k okultismu, které jeho adoptivní rodiče zvolili, měly trvalý vliv na jeho poetické vidění.
Donald Hall – číst hovory s ním a o jeho životě, když byl už starý, je sám s sobě zážitek. Zkuste to.
Le Roi Jones – radikál, přijal muslimské jméno Amiri Baraka a věnoval se aktivistickým tématům. Od beatnické poezie se odklonil.
X. J. Kennedy psal hlavně pro děti.
Galway Kinnell – Jeho básně vás nadchnou. Vyšly i česky. Studoval tvůrčí psaní u samotného Remarqua.
Denise Levertov – napsala: Smutek je díra, kolem níž chodíš ve dne, a v noci do ní padáš.
Robert Lowell – prý byl postelovým kolegou Ginsberga. Ale ten ho přežil o 20 let.
Michael McClure – zenbuddhista, i v pozdních básních zůstal věrný svým vizím, psal složité beatnické básně až do smrti.
James Merrill – milionářský synek, gay, který jezdil za kluky do Řecka. Zemřel na AIDS.
Philip Whalen – zenbuddhista, beatnik, sloužil na té samé požární vyhlídce jako Kerouac a Snyder.
Richard Wilbur – dost náboženské básně.
O Ferlinghettim a Ginsbergovi toho najdete dost sami. (Pablo70)