Ontologická nouze a dnešek zajímavosti

Publikace "Ontologická nouze" poukazuje na fenomén, který se v dnešní době překrývá mnohými způsoby, např. poukazem k pozitivnímu myšlení atp. Jde o nouzi, které se nemůže vyhnout nikdo, protože pochází ze samotného bytí v pojetí fenomenologickém. Patří sem nevyhnutelnost jako je např. lidský životní konec ve smrti, ale především sem patří fenomény, které nutně provázejí podstatu bytí v daném eónu, podstatu bytí našeho jedinečného pobytu v čase. Vůle k moci je dnes podstatou bytí, moc je síla a účinky moci jsou jedinou formou ukazování této podstaty. To znamená, život každého z nás, aby vůbec byl druhými i námi samými uznán za pravdivý, musí být účinný. Tímto účinkem je výkon, který sílu a moc ukazuje jednoznačně. Dnešní člověk je odsouzen stále sama sebe přemocňovat, musí být stále silnějším a silnějším. Síla se ukazuje jen ve svém přemocňování, jinak prostě není, proto se neukazuje, nevyvstává. Mnozí důchodci pociťují tento fenomén, kdy existence je určena přemocňováním, jako svou vlastní neviditelnost. Mnozí mezi námi jsou neviditelní, nemají sílu k neustálému růstu. Adorace výkonu, růst růstu, apoteóza pokroku, oslava věčného mládí - to vše provází nevyhnutelnost podstaty bytí, kterou je vůle k moci. Proto se i pravda proměnila z neskrytosti na jistotu, proto se vše vypočítává, proto tu máme dusící fenomén "das Ge-stell" a "die Machenschaft". Z ontologické nouze se lze vyvázat jen pochopením ontologické podstaty současné doby. Nelze se uspokojovat povrchním poznáváním jsoucen, je třeba dojít k celku bez marga, což je možné jen v napětí bytostného tázání, protože jen z tohoto milieu se rodí vhledy do podstaty bytí. Je nám zapotřebí filosofie, která je hluboká, nikoli jen deskriptivní, musíme problémy chápat jako odpovědi a hledat k nim otázky, jež k těmto odpovědím náležejí jako klíče k zamčeným dveřím. Prodlévat v otázkách je totiž pochopením ukazovacích pozadí pro jevy a jsoucna kolem nás. Jde nám o rozumění, které je vždy dáno inaktuálním ukazovacím pozadím, jemuž někdy říkáme kontext, někdy horizont, někdy celek bez okrajů. Nestačí jen mít informace, je nutné znát fenomenologické pozadí, z něhož tyto informace vstupují do své platnosti. Proto je nutná filosofie v dnešní době víc, než kdykoliv jindy. Nestačí jen digitus (prst), ukazující na nuly a jedničky, prostřednictvím kterých se rozlišuje a určuje naprosto vše v dnešním světě. Je nám zapotřebí prapůvodního "legein" (usebírání) a uvlastnění, abychom mohli žít z vlastního pramene a nikoli z podsunutých ideologií atd. (zdroj Karolinum)... celý text