Ovocie hnevu zajímavosti

Ovocie hnevu
https://www.databazeknih.cz/img/books/73_/73891/ovocie-hnevu-73891.JPG 5 1193 1193

Ovocie hnevu je román Johna Steinbecka z roku 1939. Už v roku 1940 zaň Steinbeck dostal Pulitzerovu cenu. Horlivo sa o ňom diskutovalo po celých Spojených štátoch a v niektorých štátoch bolo dokonca zakázané. Je to príbeh rodiny Joadovcov - chudobných farmárov vyhnaných z ich zeme počas Veľkej hospodárskej krízy. Tento román patrí medzi klasiku svetovej literatúry a najväčšie diela sociálnej literatúry. Naturalistické detaily, sugestívne opisy postáv, lyrizmus a symbolizmus sú hlavnými črtami tohto diela. Steinbeck mal však nezvyčajný problém a to vymyslieť názov pre tento román. S názvom Ovocie hnevu prišla jeho žena Carol a dá sa povedať, že nič lepšie vymyslieť ani nemohla. Napriek pochybnostiam samostného Steinbecka dielo sa stalo najpopulárnejším spomedzi jeho sedemnástich novie... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Svojeť
Originální název:

The Grapes of Wrath, 1939


více info...

Zajímavosti (3)

Bruce Springsteen složil píseň Duch Toma Joada
a natočil stejnojmenné album.

https://www.youtube.com/watch?v=qi0kWe2ixzU (Delicius)


Kniha byla hned po prvním vydání v USA masivně pálena.Dodnes je zakázana v Kansasu a Kalifornii. (MarekG)


V doslovu k Steinbeckově knize Byla kdysi válka, vydaném nakl. Naše vojsko v roce 1965, píše překladatel Vladimír Stuchl:

John Steinbeck je u nás spisovatel dokonale zdomácnělý. Jeho jméno poprvé zazářilo u nás na literárním nebi na počátku války. Jeho slavný sociální román „Hrozny hněvu“ vyšel ve Spojených státech v roce 1939. Už v červnu 1941 – díky skvělému překladateli Vladimíru Procházkovi a pohotovému nakladateli – dostali naši čtenáři český překlad velkolepého románu, který se rázem stal jedním z pilířů moderní beletrie u nás. Vyšel včas, ještě předtím, než Spojené státy vstoupily do války a než u nás okupanti vydávání anglosaské literatury zakázali.
„Nepochybuji, že jde o román, jakých bylo málo napsáno,“ poznamenal tehdy Vladislav Vančura. A František Halas píše překladateli: „Když jsem četl toho Steinbecka, tak jsem řičel, zajíkal se, polykal dojetí a já nevím, co ještě to ve mně vybouřilo, a proto pospíchám poděkovat. Tak velká věc asi dávno nebyla napsána a tak znamenitě přeložena. To víš, kde tlučou poldové chudáky, tam člověk by chtěl běžet.“ (Koka)