Rikki-tikki-tavi (komiks) zajímavosti
Vít Kovář
Komiksová adaptace příběhu Rudyarda Kiplinga ze slavné Knihy džunglí. V zahradě indického bungalovu se usídlil samec Nág a samice Nágina, hadí pár jedovaté kobry indické zvané brejlovec. Nágina nakladla do záhonu vejce a jejich líhnutí se již blíží. Rodina s malým chlapcem Teddym se tak ocitá ve smrtelném nebezpečí. Najde se zachránce? Bakalářská práce vytvořená podle povídky R. Kiplinga na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara pod vedením doc. Barbary Šalamounové.... celý text
Zajímavosti (10)
Komiks vznikal velmi intenzivním způsobem po tři měsíce a jedná se o první samostatný autorský komiks tohoto autora, který byl vydán. V rámci Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara obdržel Cenu ateliéru za vynikající bakalářskou práci. (Kazumaki)
Kreslení a vymýšlení soubojů malé promyky mungo s kobrami nebylo nic jednoduchého. Je to zvláště proto, že kobra s rozevřenou kápí může útočit pouze před sebe a nedokáže ani otáčet hlavu do stran. Aby docílila pohybu do strany, musí stočit zbytek těla tak, aby čelem mířila požadovaným směrem. Indické kobry navíc nejsou obvykle vzrůstem nijak mohutné, takže i relativně malá promyka by měla rovnocennou velikostní výhodu. Nicméně není vyloučeno, že někde skutečně žijí větší kusy brejlovce, proto se autor snažil, aby v komiksu vynikla jejich hrozivost. (Kazumaki)
Asi jedinou markantní odchylkou v příběhu povídky je přítomnost postavy ještě mladého R. Kiplinga. Na začátku komiksu jej vidíme, když zrovna opouští indické město Šimlu, položené na svahu hory s výhledem na Himálaje. Tam skutečně nějakou dobu pracoval, než se přestěhoval do Lahore, odkud čas od času prováděl pracovní cesty v rámci svého psaní pro noviny The Civil and Military Gazette. Jeho další působení v komiksu již zahrnuje jednu z takových pracovních cest. Původní povídka Rikki-tikki-tavi sice nijak nenaznačuje, že by měla souvislost s Kiplingovou pracovní náplní, avšak díky invenci vedoucí Bc. práce doc. Šalamounové vznikla snaha propojit děj povídky se skutečnými životními událostmi R. Kiplinga. (Kazumaki)
Není tajemstvím, že komiks vznikl jako součást bakalářské práce. Před zvolením tématu Kiplingovy povídky však autor zvažoval i další klasické příběhy o zvířatech, jako např. Rybaříci na modré zátoce, Uprchlík na ptačím stromě, Nenasyta ad. Všechny však jsou rozsahem příliš dlouhé, nebo neuplynulo 70 let od smrti autora.
Rikki-tikki-tavi ale patří mezi autorovy oblíbené příběhy z dětství a jelikož sám žádný podobný komiks neměl, rozhodl se jeden nakreslit pro sebe i ostatním zájemcům. (Kazumaki)
Jedna z komiksových stran ukazuje Rikkiho, kterak zkoumá novinový list z kdysi existujícího deníku The Civil and Military Gazette, pro který Kipling opravdu psal články a krátké příběhy. Sloupec vlevo obsahuje kus přeloženého článku napsaného samotným Kiplingem, pouze jiného data. Zbytek textu je smyšlený. (Kazumaki)
Bungalov, ve kterém bydlí Teddyho rodina, vznikl syntézou prvků asi tří skutečných staveb vyskytujících se na dobových fotografiích. (Kazumaki)
Problematický živočich pro zobrazení v komiksu je v českém i anglickém textu povídky zmiňovaný jako karait. Má to být had, který ale pod tímto názvem dnes neexistuje; autor pro něj nenašel jakoukoliv obrazovou referenci ani žádnou zmínku v odborném textu. Proto se uchýlil k improvizovanému řešení. Vyhledal a použil druh jedovatého hada, který by seděl popisu i skutečnostem v knize, tedy bungara modravého (Bungarus caeruleus). Po následné konzultaci s dr. Evženem Kůsem vyplynulo, že Kipling zřejmě trošku pozměnil název z anglického "krait" (ovšem neplést s krajtou), jenž skutečně označuje prudce jedovatého hádka bungara, vyskytujícího se v Asii v několika druzích. (Kazumaki)
Kromě promyky a kobry indické (jinak také brejlovce) bylo potřeba autenticky zobrazit snovače krejčiříka obecného (Orthotomus sutorius), jehož konkrétní druh nebyl v českém překladu zmíněn. Proto bylo nutné vyhledat a přečíst originální Kiplingovu povídku v angličtině, z anglického názvu druhu ptáka odvodit jeho latinský název a z něj zpětně český, což je ostatně z taxonomického hlediska klasický postup při určování názvu živočišných i botanických druhů. Rod snovačů (čeleď snovačovití) pod sebou skrývá obrovské množství variabilních druhových podob a přispívá enormní měrou k biodiverzitě v oblastech převážně Indie a Afriky. Každý druh snovače si totiž staví odlišně vypadající hnízdo a má jinak zbarvená vejce, což bylo rovněž nutné v komiksu zohlednit. (Kazumaki)
Příprava před barvením komiksu zahrnovala mimo jiné kobry indické (Naja naja). V komiksu vystupuje pár jedovatých brejlovců, samec a samice, kteří potřebovali dostat odlišnou barevnou formu, aby si je čtenář nepletl (oproti ptáčkům krejčiříkům jako je Darzí a jeho žena, kteří jsou naopak zaměnitelní). To je naštěstí možné, protože kobry indické mohou být zbarveny do hněda nebo do olivově černé barvy. Nejedná se však o pohlavní dimorfismus. Barevná forma kobry indické není závislá na určeném pohlaví. Je otázka, do jaké míry ji ovlivňuje ontogenetický vývoj, ale faktem zůstává, že se takto vybarvují až v dospělosti. (Kazumaki)
Drobnou zajímavostí bylo hledání barevné reference ptáka kotláře (Psilopogon haemacephalus). V povídce se o něm Kipling pouze krátce zmiňuje. I v komiksu, ačkoliv jen v závěru na dvou panelech, má úlohu zahradního pěvce, který všem sděluje nahlas novinky – nicméně až před koncovou fází barvení autor náhodou zjistil, že při vydávání zvuků tento pták neotvírá zobák. Používá při tom hrdelní volátko. Jelikož před zjištěním této skutečnosti byl pták nakreslen s otevřeným zobákem, autor byl nucen daný panel urychleně opravit a skutečnost v komiksu zohlednit. (Kazumaki)