Stébla trávy zajímavosti

Stébla trávy
Ohodnoťte knihu

https://www.databazeknih.cz/img/books/95_/95162/stebla-travy-95162.jpg 4 227 227
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Výbor poezie a prózy slavného amerického spisovatele.

Literatura světová Poezie
Vydáno: , Naše vojsko
Originální název:

Leaves of grass, 1855


více info...

Zajímavosti (4)

Zbierka poézie na ktorú "zbalil" Bill Clinton stážistku Monicu Lewinsky. (newtory)

Teprve nejnovější překladatel, Jiří Kolář, se přiblížil i stylisticky objektivním hodnotám Whitmanova díla, avšak ani on se ještě neosvobodil do všech jednotlivostí od zkreslující perspektivy, z níž bylo Whitmanovo dílo v naší literatuře stále viděno. Whitman k nám totiž byl poprvé uváděn v období uměle stylizované, parnasistické a estétské poezie kolem roku 1900 a v této době byla vytvořena některá překladatelská řešení, která se dodnes drží, především sám název Whitmanova cyklu. Whitman u nás zdomácněl pod zestetizovaným názvem Stébla trávy, ačkoliv "leaves of grass" jsou "listy trávy". Whitman sám se vyslovil proti anglickému znění Blades of Grass, kterého se pro trávu v hovorové angličtině nejběžněji užívá, i proti básničtějšímu Spears of Grass. Volil úmyslně méně běžný, méně líbivý, botanický termín Leaves of Grass, kterému odpovídá v češtině méně běžný, méně líbivý, botanický termín Listy trávy. Tento název byl součástí antiestétského zaměření Whitmanovy poezie, a je proto porušením jeho základního uměleckého záměru, je-li u nás dodnes překládán ve zpoetizované podobě Stébla trávy. (Jiří Levý) (HTO)

Druhý, kdo přistoupil k překladu Whitmana, byl Jaroslav Vrchlický. Ten už věcný význam Whitmanovy poezie chápe celkem správně, ale jeho vlastní, zcela odlišná umělecká osobitost mu nedovolila postihnout básnický styl Whitmanův: útočnou, bojovnou poezii Whitmanovu překládá chladně, nezúčastněně, popisně. (Jiří Levý) (HTO)

Průkopníka poezie moderní civilizace a materialismu Walta Whitmana k nám poprvé knižně uváděl Emanuel z Lešehradu výborem z r. 1901. Za tehdejší české literární situace jej přirozeně zařadil do kontextu dekadentní a symbolistické poezie. Projevilo se to naštěstí jen stylistickými drobnostmi. Např. velkými počátečními písmeny dodával naprosto reálným pojmům nádech symbolický. (Jiří Levý) (HTO)