-

Tajemství košáteckého hradu zajímavosti

Nehodnoceno
Tajemství košáteckého hradu
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59699/tajemstvi-kosateckeho-hradu-59699.jpg 0 0 0

I. kniha: Šlechtična Cambo Hrabě Třemšínský, hrdina románu Tajemství košáteckého hradu (F. Ziegner 1927), se silou vůle odpoutá od svého hmotného těla a podnikne cestu do minulosti, do roku 1595. Zde je svědkem pohnutého příběhu alchymisty Celestina, který zneužívá svých hypnotických schopností k působení na šlechtičnu Julii Cambo.... celý text

Zajímavosti (1)

Ku knihe napísal recenziu F. Jirásek a uverejnená bola v edici (revue) Psyche 2/1928, roč. 5, č. 1, s. 18-20 (vydavatel Karel Weinfurter).

„[...] Toť dějiště románu dra Ot. Čapka, nynějšího majitele panství, které se svým bratrem inž. Arnoštem Čapkem koupili od minulých majitelů Kolovratů. A tam zjevila se dáma v černém šatě, hrdinka jmenovaného románu.

Není to pověst, není to klam, ani mámení smyslů. Viděl ji nejen autor knihy, člověk velmi vzdělaný, dvojnásobný doktor, ale viděl ji i přítel jejich, redaktor K. Weinfurter. Proto událost ta má skutečný dějový podklad. Autor sám zmiňuje se o svědcích zjevu toho v prvých kapitolách své knihy, kde sebe a bratra nazývá bratry Třemšínskými a red. K. Weinfurtera redaktorem Waltonem. Známe je mnozí z nás osobně a jsme přesvědčeni, že by žádný z nich nezalhal.

První kapitoly spisu zavádějí nás na nynější panství košátecké do dvora i zámku, bažantnice a jiných míst, na př. onoho úvozu přepadení atd. V těchto kapitolách pootevírá nám autor dvířka do svého vnitřního života a tu poznáme, že knihu psal mystik, zvláště z rozmluvy s red. Waltonem tam v zámeckém příkopě-parku. Ale již úvod, předeslaný autorem nám to praví, Píše v něm: „Když jsem dokončil poslední řádek svého spisu, zmocnilo se mne zvláštní rozčílení provázené některými zjevy, které papíru nesvěřím. A proto mám za svoji povinnost požádati ty, jichž minulost jsem se snažil odhaliti podle pravdy, aby mne snad nestihali ze záhrobí.",,Nebude nikoho přesvědčovati, ačkoliv vím, že jedenkráte, až lidská vzdělanost se ponese větší měrou směrem duchovním, mnohý uvěří." A končí úvod: „Věřící věří a nevěřícího nesnažím se obrátiti. Uvěří jednou až v některém svém příštím životě.“ Taková slova nemůže napsati než okultista, mystik.

Nechci se tu rozepisovati o poutavém obsahu knihy, neboť zaujme každého cele. Proto nechci zjevovati vám nic z děje, ale nemohu si odepříti, abych alespoň některé věci neuvedl. Jak jsem se zmínil výše, v prvých kapitolách knihy ocitáme se v nynějším zámku košáteckém návštěvou u milých jeho majitelů. Než rázem ocitáme se v týchže místech roku 1595 za vlády Rudolfa II. Seznámíme se se šlechtou okolní, zřízením zemským i obecním v téže době. Dovíme se o poměru poddaných k pánům, o zvycích lidu, zálibě šlechty v alchymii po vzoru Rudolfa II. Navštívíme s Julií Cambo tehdejší Mělník, Brandýs i Starou Boleslav, Prahu i Karlštejn. Jak jinak potom čteme o těchto místech, když je známe nyní. Jak pěkně vynořují se nám před očima minulé ty doby. Ale i jinam se s nešťastnou Julií podíváme. Na hrad pražský, do skvostných sbírek Rudolfových, na Starý židovský hřbitov, ba i k samému rabbimu Löwovi a nahlédneme s ní do magického zrcadla. Shlédneme návštěvu ruského velkoknížete Michala Ivanoviće u dvora panovnického v Praze, zatouláme se i do roviny uherské, do bojů s Turky.

Ten, kdo miluje dějiny, najde tu dostatek potravy ze svého milého oboru a kdo je okultista, mystik, ten najde tu tolik poznatků a doplňků vlastních zažitků, že nemohu jinak, než doporučiti knihu všem, kdož chtějí se poučiti formou zábavnou a poutavou.
Za svou osobu mohu panu autorovi vřele gratulovati k tomuto dílu, neboť nejen že se nebál zjeviti veřejnosti materialistické, že je ještě něco víc než pouhá hmota na tomto světě, ale že to řekl tak přesvědčivě a tak poutavě." (NathalieVerdun)