Tichý Don I. zajímavosti
Vjačeslav Jakovlevič Šiškov
Čtyřdílná románová epopej donského kozáctva z let předrevolučních, revolučních a občanské války. Vlastním jádrem díla jsou osudy Grigorije Melechova, příběh jeho velké a tragické lásky k Axiňje Astachovové, jeho boj na straně kontrarevoluce a nakonec pozdní poznání životního omylu a boj na straně lidu. Kolem tohoto jádra je vyprávěna složitá historie Melechovovy rodiny, od tureckých válek až po sám konec občanské války, dále pak historie vesnice Tatarskoje a nakonec historie Revoluce a občanské války v Podoní a v celém Rusku. První díl, líčící v retrospektivě i rodinnou historii, má tři části a sleduje období od r. 1877 do r. 1914.vlastní Revoluci, a to od října 1916 do dubna 1918.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1949 , SvobodaOriginální název:
Тихий Дон, 1928
více info...
Zajímavosti (1)
V roce 1928 začal v časopise Okťabr vycházet nový román v té době zcela neznámého mladého spisovatele Michaila Šolochova Tichý Don. Okamžitě se vyrojily zvěsti o plagiátorství a jako možný autor byl uváděn slavný donský spisovatel Fjodor D. Krjukov, který zahynul během občanské války. Po krátké době se však objevil výhružný dopis, podepsaný předními sovětskými spisovateli, podle jehož stylu nebylo těžké uhodnout skutečného autora - Stalina, který prohlašoval kteréhokoli zpochybňovatele Šolochova autorství za "nepřítele sovětského režimu". Kritiky "mladého génia sovětské literatury" přinutili mlčet. Stejně jako v oněch vzdálených letech není dodnes jasné, jak mohl nepříliš vzdělaný třiadvacetiletý mladík v rekordně krátkém čase napsat román nesmírné umělecké síly o době, kterou vzhledem ke svému nízkému věku nemohl znát, a později, během celého dlouhého devětasedmdesátiletého života, nenapsat nic, co by se kvalitou Tichému Donu alespoň vyrovnalo.
Zdroj: A. Zubov,Dějiny Ruska 20. století - díl I. (achilles)
Autorovy další knížky
1959 | Jemeljan Pugačov I. – Mužický car |
1972 | Řeka života |
1975 | Hříšná ves |
1959 | Jemeljan Pugačov II. – Cesta za slávou |
1959 | Jemeljan Pugačov III. – Konec Jemeljana Pugačova |