-

Třetí oko zajímavosti

Třetí oko
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34451/treti-oko-34451.jpg 4 195 195

V této knize autor zevrubně popisuje život v Tibetu, některé místní nauky a autorovy zážitky z dětství až do doby, kdy v 18 letech, po nejvyšším zasvěcení, opustil Tibet. Zajímavě je v této knize popsána operace, která posílila Rampovy jasnovidné schopnosti. "Mediální rozruch, který Rampu obklopil po vydání Třetího oka, vyústil v roce 1957 ve výslech vedený Scotland Yardem, který po Rampovi požadoval tibetský pas a povolení k pobytu. Rampa pochopitelně žádný tibetský pas neměl, natož povolení k pobytu. Nedlouho po tomto vyšetřování přesídlil do Irska a později se usadil v Kanadě. Pátrání po Rampově pravé totožnosti však pokračovalo z iniciativy Marca Pallise. Vyšlo tak najevo, že Rampova minulost je mnohem méně vzrušující, než jak ji popisuje ve svých knihách. Lobsang Rampa, občanským jménem Cyril Henry Hoskin (1910 - 1981), namísto ve Lhase prožil své dětství v anglickém Plymptonu. Jeho otec Joseph vedl obchod s instalatérskými potřebami, kde Cyril občas vypomáhal. Vystřídal několik zaměstnání, za války obchodoval s lékařskými potřebami a poté jistou dobu pracoval jako úředník ve firmě poskytující korespondenční kurzy. Po válce si začal říkat dr. Kuan-Suo, v padesátých letech snad pracoval jako fotograf. Mohlo by se zdát, že diskuse o autentičnosti Rampova díla bude uzavřena. Autor v Tibetu nikdy nebyl, neuměl tibetsky a mnohé, co o Tibetu a tibetském buddhismu napsal, neodpovídá skutečnosti."-zdroj:Tibetské listy-... celý text

Literatura světová Duchovní literatura Esoterika, astrologie, okultismus
Vydáno: , Trigon
Originální název:

The Third Eye, 1992


více info...

Zajímavosti (1)

Mediální rozruch, který autora obklopil po vydání debutu Třetí oko, vyústil v roce 1957 ve výslech vedený Scotland Yardem, který po Rampovi požadoval tibetský pas a povolení k pobytu. Rampa pochopitelně žádný tibetský pas neměl, natož povolení k pobytu. Nedlouho po tomto vyšetřování přesídlil do Irska a později se usadil v Kanadě. Pátrání po Rampově pravé totožnosti však pokračovalo z iniciativy Marca Pallise. Vyšlo tak najevo, že Rampova minulost je mnohem méně vzrušující, než jak ji popisuje ve svých knihách. Lobsang Rampa, občanským jménem Cyril Henry Hoskin, namísto ve Lhase prožil své dětství v anglickém Plymptonu. Jeho otec Joseph vedl obchod s instalatérskými potřebami, kde Cyril občas vypomáhal. Vystřídal několik zaměstnání, za války obchodoval s lékařskými potřebami a poté jistou dobu pracoval jako úředník ve firmě poskytující korespondenční kurzy. Po válce si legálně změnil jméno na dr. Kuan-Suo, v padesátých letech snad pracoval jako fotograf. Mohlo by se zdát, že diskuse o autentičnosti Rampova díla bude uzavřena. Autor v Tibetu nikdy nebyl, neuměl tibetsky a mnohé, co o Tibetu a tibetském buddhismu napsal, neodpovídá skutečnosti. (onRock)