Vražda v ambitu zajímavosti

Vražda v ambitu
Ohodnoťte knihu

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474041/bmid_vrazda-v-ambitu-epV-474041.png 4 637 637
Koupit
Antikvariát

Hříšní lidé Království českého (MOBA) série

< 6. díl >

Tři detektivní příběhy, odehrávající se v polovině 13. století, se vracejí do doby mládí Oldřicha z Chlumu. Vysvětlují některé události, předcházející románům publikovaným v edici Hříšní lidé Království českého. První příběh vypráví o tajemné vraždě, jíž se Oldřich z Chlumu stane nechtěným svědkem při svém studiu v Magdeburku. Tajemný vrah usiluje o jeho život a jediná cesta k záchraně je odhalit pravdu. Druhý příběh se odehrává v době, kdy mladý Oldřich z Chlumu poprvé přichází na Pražský hrad. Zde vstoupí do jeho služeb panoš Ota ze Zástřizlí, jehož dostane z ošemetné situace a za své zásluhy je jmenován královským prokurátorem. Třetí příběh Osudný turnaj se odehrává nedaleko hradu Bezdězu, kde se dostane k vyšetřování spletitého případu boje o moc mezi nejmocnějšími severočeskými šlechtickými rody. Odhalí tajemnou vraždu a v krvavém souboji si vybojuje srdce Ludmily z Vartemberka, své budoucí ženy.... celý text

Detektivky, krimi Literatura česká Historické romány
Vydáno: , MOBA (Moravská bastei)
více info...

Zajímavosti (9)

SPOILER! Oběť vraždy v ambitu (ve stejnojmenné povídce) byla zabita podříznutím, a to nožem, nikoliv dýkou. Poté, co ji podřízl, zasadil vrah oběti ještě tímtéž vražedným předmětem větší množství bodných ran do zad.
Po několika dnech je mrtvé tělo nalezeno v zahradě, zmiňována je však pouze jedna bodná rána v zádech, o podříznutém krku se nikde nepíše. Rána byla navíc způsobena dýkou, nikoliv nožem.
Oldřich výslovně upozorňuje na to, že oběť nemohl zavraždit obviněný čeledín, jelikož ten nemá dýku, nýbrž pouze nůž.
Oběti byly zabíjeny pro své prstní kůstky. Nikde však není zmíněno, že by byl této oběti amputován prst, nebo že by se o amputaci pachatel alespoň pokoušel. (Titus)

Svatby (v povídce Osudný turnaj) se nemohl zúčastnit Zajíc z Házmburka. Házmburk pravděpodobně v době, kdy se příběh odehrává, ještě nestál. Vystavěn byl nejspíše někdy na konci 13. nebo začátku 14. století. Házmburkem byl pojmenován ještě později, až roku 1335, kdy jej Jan Lucemburský prodal Zbyňku Zajíci z Valdeka, který se poté také začal psát z Házmburka. (Titus)

Hrad Jestřebí, sídlo jednoho ze svatebních hostí, byl založen až na konci 14. století Berky z Dubé. Rytíř Adalbert z Jestřebí by nemohl mít přídomek ani podle vsi Jestřebí. Ta je sice starší než hrad, ale tehdy se nazývala Krušina. (Titus)

Rytíři johanitského řádu nenosili bílé pláště s červeným křížem, jejich civilní hábit byl černý a kříž bílý (stříbrný). Kříž navíc nebyl umístěn na zádech, jak autor píše, ale na rameni. (Titus)

V roce 1251 bylo Václavovi I. 46 let. Označovat jej jako "stařičkého" je tedy poněkud nepřesné. Navzdory populární představě nestárli lidé ve středověku o mnoho rychleji než my. I podle dobových měřítek člověk do tzv. kmetského věku vstupoval až po padesátce, do níž tedy Václavovi ještě pár let zbývalo. A ani to neznamenalo, že jakmile mine padesátka, stává se fyzicky zdatný feudál vetchým starcem. Takový Fridrich I. Barbarossa ještě v 68 letech vedl křížovou výpravu a zemřel na ní nikoliv sešlostí věkem, nýbrž proto, že se utopil při překonávání řeky.
Ani Václava I. neskolilo stáří, ale nějaká náhlá příhoda, pravděpodobně infarkt, v průběhu lovu. (Titus)

Masopustní maškary se odehrávají po porážce Přemyslovy vzpoury proti otci. V té době již Přemysl titul mladého krále neužíval, přišel o něj právě v důsledku porážky a byl "pouze" markrabětem moravským. Jestliže jej tedy Oldřich opakovaně oslovuje "můj králi", zahrává si tím se zradou skutečného krále, tedy Václava. (Titus)

Roku 1209 byla v Magdeburku, v areálu opatství sv. Mořice zahájena stavba katedrály sv. Mořice a sv. Kateřiny. Tato katedrála byla vystavěna na místě původního kostela sv. Mořice a těsně přiléhá k ambitu, v němž došlo k vraždě. Je to nejstarší gotická stavba ve východním Německu, možná dokonce v Německu vůbec a dodnes je jedním z největších německých kostelů. Stavělo se i v následujících desetiletích (vysvěcena byla až v roce 1362, západní věž byla dostavěna dokonce až v roce 1520), tedy i v době, kdy se odehrává Vražda v ambitu. Oldřich tedy mohl být nejen svědkem vraždy ale i toho, jak se rodí tento div tehdejší architektury. (Titus)

Stavba hradu Točníka byla zahájena někdy po roce 1395, dokončen byl v roce 1398. Sotva jej tedy mohl mít Václav II. (1271-1305) rád a sedávat zde u krbu s číší medoviny. (Titus)

Benediktini ve středověku nenosili hnědé kutny a nenosí je ani dnes. Barva řádového oděvu je černá. (Titus)