Adalbert Österreicher životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Vojtěch Rakous · pseudonym

česká, 1862 - 1935

Životopis

Vojtěch Rakous, vlastním jménem Adalbert Österreicher, později Östreicher (8.12.1862 – 8.8.1935), byl český židovský spisovatel.
Narodil se ve velmi početné, česky mluvící židovské rodině v obci Starý Brázdim u Brandýsa nad Labem. S českou literaturou přišel poprvé do kontaktu až o řadu let později, když se v Praze vyučil prodavačem v galanterii. Jako spisovatele jej „objevil“ v polovině 80. let 19. století Jan Herben, kterého přes svou „nevypsanou ruku“ a „kuriózní pravopis“ Östreicher ihned zaujal coby dobrý pozorovatel lidí se schopností věci kolem sebe výstižně pojmenovat. Herben pro Adalberta Östreichera vymyslel zmíněný český pseudonym a doporučil jeho humoresky redaktorovi Palečka Rudolfu Pokornému. Podobně významné bylo i autorovo setkání a posléze přátelství s Karlem Fischerem, redaktorem Kalendáře českožidovského, do něhož začal Rakous pravidelně přispívat povídkami z prostředí židovských obyvatel českého venkova. Ačkoliv se z Prahy vrátil do rodného kraje, kde se živil jako obchodník s obilím, v 90. letech se přestěhoval zpět do české metropole, kde s bratrem Karlem založili obchod s obuví, – Vojtěch, který se roku 1895 oženil, vedl jeho libeňskou filiálku. Obchodu se přestal věnovat až na sklonku života, kdy byl již vážně nemocen, nadále se však podílel na činnosti českožidovského hnutí. Zemřel v roce 1935 a je pohřben na tzv. novém židovském hřbitově v Praze-Libni.

Vedle Kalendáře českožidovského Rakous publikoval i v dalších periodicích – Hlasu národa, Českožidovských listů, Národních listů, po roce 1918 například v Tribuně. Po dlouhou dobu ovšem jeho povídky vycházely právě jen časopisecky, teprve v roce 1897 debutoval Rakous také knižně, a to vlažně přijatým souborem krátkých próz Doma. Čtenářský ohlas mu vyneslo až první vydání jeho dodnes nejslavnějšího – později mnohokrát přepracovávaného, obměňovaného a rozšiřovaného (ve 20. letech ve 3 svazcích) – povídkového výboru Vojkovičtí a přespolní z roku 1910 (do širšího povědomí českých čtenářů se tak Vojtěch Rakous dostává takřka v padesáti letech). Své prózy Rakous s oblibou komponoval v podobě určitých cyklů (mj. Modche a Rézi, Kieslarův Lojza, Dědeček a babička, Židé a židovky, Když přišla válka, Soused Izidor Goldstein vypravuje) – bezesporu největší obliby dosáhly povídky, jejichž hrdiny jsou Modche a Rézi, starý bezdětný židovský pár neustále se škorpících manželů Korefových, jejichž humorné příhody se dočkaly jak dramatického, tak filmového zpracování (Modche a Rézi, 1926, režie Přemysl Pražský). Rakous přitom jako vůbec první vnesl do české literatury postavy Židů coby obyvatel českého venkova, jehož jsou přirozenou a tolerovanou součástí, sdílející se svými sousedy každodenní starosti a přitom ctící tradice svého náboženství a kultury. Přestože jeho prózy – především humoresky – dosáhly ve své době značné čtenářské obliby, více než polovina jeho textů se nikdy nedočkala knižního vydání a dodnes zůstává rozptýlena na stránkách tehdejších periodik. Vedle prozaické tvorby se Rakous věnoval také publicistice zaměřené především na aktuální témata a otázky českožidovských vztahů. (zdroj životopisu: http://pulnoc.blackhole.cz/pro...)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.