Adolf Scherl životopis
česká, 1925
Životopis
Publikuje od 1945; zprvu uveřejňoval zejména hudební referáty v Mladé frontě a recenze divadelní odborné literatury v Otázkách divadla a filmu. V 50. a 60. letech přispíval články, recenzemi, divadelními referáty a studiemi do Rudého práva, Tvorby, Prahy–Moskvy, Slova a slovesnosti, Divadla, Kulturní tvorby, Hosta do domu, Filmu a doby, České literatury aj. V 70. a 80. letech soustavněji publikoval v České literatuře, Programu Státního divadla v Brně. Po 1989 píše do Divadelní revue referáty o divadelních představeních a divadelněhistorické studie. – Napsal úvodní brožuru k souboru zvukových dokumentů Dějiny českého divadla (Supraphon 1971). – Přispěl do rukopisného sborníku k 70. narozeninám Rudolfa Havla (1981). – V druhé polovině 40. let používal u některých příspěvků publikovaných v Mladé frontě šifry Sch.
Ve shodě se svým studijním oborem psal Scherl zprvu hudební referáty, k muzikologickým otázkám se však rád vracel i později. Během 50. let se zvlášť intenzivně zabýval problematikou uměleckého přednesu, kterou na základě bohatého dokumentačního materiálu analyzoval jak v jejích základních uměleckých zvláštnostech, tak aktuálních i historických aspektech. Od téže doby až po dnešek se dále věnuje divadelní kritice, v níž osvědčuje smysl pro celek představení v jeho souhře kvalit scénografických, hereckých i režijních.
Od přelomu 50. a 60. let se Scherl profiloval především jako historik českého divadla, a to činoherního i operního. Ačkoli napsal rovněž studie např. o Václavu Thámovi, Josefu Kajetánu Tylovi, hlavním předmětem jeho zájmu je barokní divadlo 17. a 18. století a avantgardní divadlo období meziválečného (např. Otokar Fischer). Obě časově a typologicky vzdálené divadelní éry zkoumá s širokou znalostí pramenných materiálů, fakt a evropských souvislostí, se stálým důrazem především na inscenační stránku a s celkovým přesvědčením o společenské podmíněnosti umění i jeho estetické svébytnosti. Výsledky analýz divadla 17. a 18. století uložil do časopiseckých studií a průkopnické, německy psané monografie Berufstheater in Prag 1680–1739. Výzkum avantgardního divadla, sledovaný především v souvislosti s osobností E. F. Buriana (časopisecké studie a německy psaná monografie), nejšířeji představil ve svých kapitolách knihy K dějinám české divadelní avantgardy.
Divadelněhistorická práce vyvrcholila v Scherlově redakčním i autorském podílu na velkých teatrologicky dějepisných a lexikografických projektech. Redigoval první a čtvrtý díl Dějin českého divadla a sám do nich také přispěl partiemi o hudbě, zpěvohře a baletu 17. a 18. století a o meziválečném i protektorátním činoherním divadlu. Do druhého dílu pak psal kapitoly o obrozenské zpěvohře a opeře. Rozsáhlou sadu hesel zpracoval i pro slovníky Národní divadlo a jeho předchůdci a Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století.
(zdroj životopisu: Slovník české literatury)
Ocenění
Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.
Adolf Scherl - knihy
| 1962 |
 K dějinám české divadelní avangardy |
Žánry autora
Štítky z knih
Scherl je 0x v oblíbených.