Aleš Hrdlička životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Alois Ferdinand Hrdlička se narodil 29. března 1869 v Humpolci jako nejstarší ze sedmi dětí do rodiny stolaře Maxmiliána Hrdličky a jeho ženy Karolíny. V matrice je však uvedeno narození 30. března, jelikož zápis do matriky provedla jeho babička, porodní bába, až o den později. Jméno „Aleš“ si úředně změnil až v Americe, protože doma mu již od dětství říkali „Alošek“ či „Aloš“ a později jako školákovi Aleš.

V Humpolci prožil dětství v harmonické rodině, jeho babička, mu vštípila lásku k přírodě, matka ho již v pěti letech naučila číst a psát. Hrdlička byl nadaným žákem, o čemž svědčí zápisy ve zlaté knize školy, proto se připravoval ke studiu na gymnáziu v tehdejším Německém Brodě. Hospodářská krize však donutila Hrdličkovu rodinu k vystěhování do Ameriky. Zde pracoval v tabákové továrně, večerně navštěvoval kurzy angličtiny a studoval střední školu. Velké fyzické a psychické vypětí bylo příčinou těžké horečnaté nemoci, při jejíž léčbě ošetřující lékař zjistil Hrdličkovo nadání a doporučil mu studovat lékařství.

Diplom na lékařské fakultě získal roku 1892 a zahájil lékařskou praxi. Protože ho však stále více lákala věda, výnosné praxe zanechal a začal pracovat v psychiatrické léčebně, později odjel studovat nově vznikající obor antropologii do Francie.

Po návratu z Francie se oženil s Marií Dieudonnéé, se kterou se znal již ze svých studií. S Marií měli velice hluboký vztah, i ona se zajímala o vědu a Hrdličku v jeho práci podporovala. Trpěla však v té době nevyléčitelnou cukrovkou, a tak po dvacetiletém manželství umírá. (Hrdlička se později oženil ještě jednou s českou emigrantkou Mínou Mansfeldovou).

Dalších několik let Hrdlička věnoval antropologickému výzkumu Indiánů Severní a Střední Ameriky a hledal odpověď na způsob osídlení Ameriky.

Významné byly jeho výzkumy domorodých kmenů v Egyptě, Asii, Austrálii, Evropě i Africe. Byl hlavním představitelem myšlenky o rovnocennosti lidských plemen, otevřeně vystupoval proti teorii o nadřazenosti árijské rasy šířené nacistickým Německem.

Výsledkem Hrdličkových výzkumů je heslo: „Veškeré lidstvo je jednotného původu“

Hrdlička dosáhl významného postavení ve svém oboru. Byl členem Americké akademie věd a umění, prezidentem Americké antropologické společnosti, členem Washingtonské akademie věd a také držitelem čestných doktorátů Karlovy univerzity v Praze a Masarykovy univerzity v Brně.

Vyvrcholením jeho kariéry byl rok 1927, kdy mu „Antropologický královský ústav Velké Británie a Irska“ udělil zlatou pamětní Huxleyho medaili, která se uděluje nejvýznamnějším antropologům za mimořádné zásluhy.

Aleš Hrdlička od samého počátku sledoval vývoj české antropologie a všemožně ji podporoval. Dal podnět k založení časopisu „Anthropologie, jím zaslané knihy daly základ knihovně Antropologického ústavu v Praze.

Usilovnou prací, skromným způsobem života a za přispění své manželky, získal nemalé finanční prostředky a založil tři velké fondy na rozvoj české antropologie. První (1913) při Královské české společnosti nauk a druhý při České akademii věd a umění. Z fondů byly hrazeny antropologické výzkumy a studijní a badatelské cesty. Po válce založil na počest zesnulé manželky třetí fond nesoucí její jméno při Univerzitě Karlově.

V roce 1929, u příležitosti 60. narozenin, věnoval Československu 1 milion korun v cenných papírech na vybudování Muzea člověka v Praze.

Hrdlička se celý život hrdě hlásil k rodné zemi, která mu dala základy vzdělání a důsledně trval na psaní svého jména s háčky. Přáním A. Hrdličky bylo prožít stáří v Československu, ale to se mu již nesplnilo.

Zemřel po srdečním infarktu 5. září 1943. (zdroj životopisu: http://infohumpolec.cz/muzeum/dr-ales-hrdlicka/dr-ales-hrdlicka.html)