Alexandr Ivanovič Pokryškin životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

ruská, 1913 - 1985

Životopis

Alexandr Ivanovič Pokryškin (rusky: Александр Иванович Покрышкин) (6.3.1913 — 13.11.1985) byl sovětský vojenský letecký náčelník, maršál letectva, letec-mistr vzdušného boje, ve 2. světové válce byl druhým nejproduktivnějším pilotem stíhaček v rámci protihitlerovské koalice.
Narodil se ve městě Novonikolajevske (nyní Novosibirsk) ze 7. dětí. V 1928 dokončil 7 třídní školy. Pak dělal pokrývače. V letech 1930-33 pracoval v letecké fabrice. Pří zaměstnání v 1933 dokončil Permskou vojenskou školu leteckých techniků, v 1934 Leningradskou vojenskou leteckou školu. Dále sloužil jako technik u divize v Krasnodaru. Létat se učil v Krasnodarském aeroklubu. Po mnoha intervencích nastoupil na 1. Kačinskou leteckou školu F. Mjasnikova, kterou v roce 1939 ukončil s vyznamenáním. Poté sloužil u 55. stíhacího pluku v Oděském vojennském okruhu. V roce 1941 je nadporučíkem, zástupcem velitele letky a létá jako jeden z prvních na letounu MiG 3.

Druhou světovou válku tedy prožívá od začátku a v roce 1941 létá na jižním frontu. Již 23. července sestřeluje Me 109, ale sám je též postřelen a stěží doletí domů. Dále sestřeluje několik letounů, které mu však dle plukovních dokumentů nejsou započítány.
Počátkem roku 1942 je pluk stažen do týlu v Zakavkazsku a zde absolvuje výcvik na P39 Airacobra.
Na frontu se dostal až na jaře 1943. Zúčastnil se bitvy nad Kubání a názorně předvedl své heslo \"výška, rychlost, manévr, palba\". Již jako gardový kapitán zde 12.5. v prostoru Krymskoj před očima velitele 4VA generála K. A. Veršinina sestřeluje 4 Me-109. Ten samý den pak sestřeluje 3 letadla.
24.května je gard.kapitánu udělen první titul Hrdina SSSR za 354 bojových vzletů, 54 vzdušných soubojů, 13 osobně i 6 v účasti sestřelených letounů protivníka.
Další pak 24.8. za 455 bojových vzletů a 30 osobně sestřelených letadel.
Později se účastnil bitev nad Černým moře i nad Dněprem. Některé z jeho bojových taktik se vyučovaly na leteckých učilištích už v průběhu války a v roce 1944 dostal nabídku vyučovat na Moskevské letecké škole. Odmítl.
Jako velitel 16.gard.stíhacího pluku, již jako podplukovník, bojuje v roce 1944 na Ukrajinském frontu.
Na kontě má 550 bojových vzletů, 137 vzdušných soubojů a osobně 53 sestřelených letounů.
Na letounu P- 39N s číslem 100 se účastní bojů nad Prutem, Astrami a ve Lvovsko-Sandomirské operaci.
19. srpna 1944 dostává 3. titul Hrdina SSSR a stává se tak prvním trojnásobným nositelem.
Velí již divizi a účastní se bojů v Polsku, Rumunsku a Berlínské operace. Válku končí v Československu posledním bojem nad Prahou 9.5.1945.
Celkem dosáhl více než 650 bojových vzletů, v 156 vzdušných bojích sestřelil osobně 59 (dle neoficiálních údajů 75) a skupinově 6 letounů protivníka.

Po válce sloužil ve velitelské funkci v PVO. V r. 1948 dokončit Vojenskou akademii M. V. Frunze, v r. 1957 Vojenskou akademii Generálního štábu . V letech 1968 - 1971 byl zástupcem velitele Vojsk PVO. V r. 1972 je jmenován maršálem letectva. V 1972 - 1981 rok náměstek DOSAAFu SSSR (obdoba Svazarmu). V letech 1979 - 1984 byl člen Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR.
Držitel velkého množství dalších vyznamenání. (zdroj životopisu: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=780; https://bit.ly/3i6a)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.