Životopis
Narodil se 1. 9. 1990 v Attigny, v samém srdci severofrancouzských Arden, které jsou jedním nejméně obydlených území celé západní Evropy a jedním z mála francouzských krajů, kde je lesů více než obdělávané půdy. Střední školu absolvoval v Autunu, na Sorboně pak studoval filozofii. Po vojenské službě ve speciální studentské jednotce (1924-1928) působil jako profesor na Francouzském institutu v Athénách a pak až do roku 1961 vystřídal pět lyceí, vesměs v malých městech - Béthune, Provins, Charolles, Valognes a Coulommiers. A od Dhotelova odchodu ze školské služby už můžeme o jeho životě říci jediné: vrátil se do Arden a v jejich kopcích a lesích strávil poslední čtvrtstoletí svého života. Bydlel v malém domku na břehu Aisne. Každou volnou chvíli trávil stále plodný prozaik na dlouhých procházkách, miloval houbaření a stále se zdokonaloval ve svých mykologických a botanických znalostech. Po celý život zůstal venkovanem milujícím toulky po polích, loukách a hlavně lesích.
V naprosté většině románů zůstává věrný svému rodnému kraji.
Hlavním tématem většiny jeho děl je les, který tak miloval. Všechno podstatné,co se v životech jeho hrdinů odehrává,souvisí s přírodou.
Typickým tématem jeho děl je, kromě přírody, věčný poutník, jímž je téměř každý z jeho hrdinů, téma hledání životních hodnot, smyslu své vlastní existence, dále neuzavřenost životních osudů hrdinů, děti a dospívání.
Napsal půl stovky svazků, většinou romány, povídky, literární eseje, jeden divadelní pokus a tři knížky poezie.
(zdroj životopisu: doslov Jaroslava Fryčera v knize Země, kam nikdy nedojdeš)
