Antonie Hofmanová životopis

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Životopis

Antonie Hofmanová se narodila 13.6.1923, pochází z Horní Branné u Jilemnice. Většinu života žila a pracovala v Podkrkonoší. Do jejího mládí zasáhla německá okupace, válečná léta prožila v Praze. Uprostřed války se rozhodla pro vyučování náboženství.
Snažila se vychovávat mládež k životu podle křesťanských zásad, za to byla v době komunismu zatčena a odsouzena na šest let vězení, zvláště za šíření myšlenky jocismu (křesťanského dělnického hnutí z Francie) mezi mladými v podkrkonoší. Vězení snášela statečně.
Po návratu z vězení nacházela obživu jen velmi těžko. Prošla řadou různých profesí, nakonec pracovala jako ošetřovatelka v dětské léčebně v Janských Lázních. Tam sloužila těm nejmenším celých třiadvacet let.
Koncem 70. let se přestěhovala do Jilemnice a její dům ve Zvědavé uličce se stal postupně místem setkávání křesťanů a předávání víry navzdory tehdejšímu nepřátelskému postoji režimu. Tak pokračovala v naplňování svého celoživotního poslání – předávat víru druhým, zvláště mladým, svědčit o Bohu vlastním životem a vytvářet kolem sebe společenství.
Vše, co z ní vyzařovalo, bezprostřednost a humor, který ji neopouštěl ani v posledních dnech pozemského života, bylo plodem její hluboké víry v Boha, který je Láska.
Byla 62 let členkou sekulárního františkánského řádu (SFŘ – III. řádu sv. Františka).
Napsala také několik knih, nejznámější jsou její autobiografie "Žijeme jen jednou" a "Svoboda v nesvobodě" o létech prožitých v komunistickém vězení.
V roce 2007 obdržela ocenění záslužným křížem "Pro Ecclesia et Pontifice", které ji udělil papež Benedikt XVI., a také pamětní medaili města Jilemnice za aktivní odpor proti komunistickému režimu. (zdroj životopisu: http://tisk.cirkev.cz/)