Arnošt Bareš životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1898 - 1974

Životopis

Prof. Arnošt Bareš se narodil 22. prosince 1898 v Sezemicích v rodině obuvníka Františka Bareše a Miloslavy Procházkové. Měl mladší sestru Květu provdanou Milenovskou (1910-1996), která se věnovala katolické literatuře. Arnošt Bareš absolvoval gymnázium v Pardubicích. Již po třech letech skládal maturitu, protože byl v létě 1917 povolán do c. a k. armády a bojoval na Ruské frontě. Po válce absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (promoce 1922). Poté vyučoval na reálce v Pardubicích francouzštinu a češtinu. V polovině 20. let vyhrál konkurs ministerstva školství na memoriál k desátému výročí úmrtí generála Dr. Milana Rastislava Štefánika, který zpracoval (vyšlo 1929). Součástí bylo i stipendium v Paříži. Zde se seznámil se s francouzským zpravodajem ČTK Jaroslavem Jírou, který ho poté pověřil svým zastupováním během dovolené. Od té doby se věnoval překladům francouzské literatury, mj. Josepha Balzaca, Mauriuce Leblanca a Romaina Rollanda.
V roce 1931 Arnošt Bareš nastoupil do ČTK nejdříve do politické redakce, aby se záhy stal jejím vedoucím. V roce 1937 byl jmenován šéfredaktorem politické redakce ČTK. Jako jediný československý novinář byl přítomen vyhlášení mnichovského diktátu. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava byl 1. září 1939 jmenován šéfredaktorem ČTK. Hned 12. září byl zatčen gestapem a uvězněn. Proces se uskutečnil v listopadu 1941 v Berlíně. Na rozdíl od Zdeňka Schmoranze nedostal trest smrti, ale za „zemězrádné vyzvídání a přípravu velezrady“ 10 let vězení. Trest smrti nebyl udělen mj. proto, že se nepodařilo prokázat, že by měl v ČTK nebo doma kompromitující materiály. Arnošt Bareš byl po rozsudku odvezen do káznice v Golnově (dnes Goleniów, německy Gollnow). V prosinci 1941 byl přesunut do vězení v Ebrachu východně od Mnichova. Na konci války společně se zhruba 4.500 vězni absolvoval pochod smrti do 250 kilometrů vzdáleného koncentračního tábora Dachau. Během pochodu byli 1. května 1945 osvobozeni Američany ve vesnici Unterheldenberg u Landau. Po návratu do Prahy se nemohl zapojit do práce v ČTK, protože kolaborantské vedení se obávalo jeho návratu. Zdůvodnili to příchylností k Agrární straně za První republiky.
Roku 1947 byl pověřen prezidentem Benešem a ministry Kopeckým a Masarykem, aby vybudoval informační středisko OSN v Praze. Protože byl veden jako pracovník OSN, nemohlo ho po únoru 1948 komunistické vedení odvolat. Setrval zde až do odchodu do důchodu v roce 1961.
Arnošt Bareš zemřel 10. května 1974 v Praze. Pohřben je na pardubickém centrálním hřbitově.
Měl dva syny. Starší syn prof. Ivan Bareš (1925 - 2019) byl sociolog, anglista a češtinář, působil jako vysokoškolský pedagog na Karlově univerzitě. Mladší Milan Bareš (1927 - 1991) byl zemědělský inženýr v Nasavrkách. (zdroj životopisu: JF)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.